Denní souhrn zpráv

r_2100x1400_radio_praha.png

Babiš: Johnson je charismatický vůdce, Corbyn by měl odstoupit

Jako vítězství charismatického lídra hodnotí Andrej Babiš volební úspěch konzervativců v čele s Borisem Johnsonem ve čtvrtečních britských parlamentních volbách. Před novináři na summitu Evropské unie český premiér řekl, že odchod Británie z evropského bloku je nyní definitivní, což je "škoda pro Evropu". Podotkl však, že přechodné období, během kterého se bude Británie nadále řídit unijními pravidly, může trvat až do konce roku 2022. Johnson podle českého premiéra ve volbách "vyhrál s brexitem", zatímco lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn by měl odstoupit. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) byli Britové unaveni politickým patem a volbami se posunuli krok dál. Nyní očekává náročná jednání o pobrexitových vztazích. Řekl, že ho osobně mrzí, že Británie opouští Evropskou unii. Svým způsobem je ale pozitivní, že se po hnuly ledy, uvedl. Ani po 31. lednu, ale podle šéfa české diplomacie nemusí nastat konec debaty. "Čekají nás vyjednávání o budoucích vztazích a to bude možná ještě náročnější. Pro Česko je nyní důležité soustředit se na budoucí spolupráci s Británií," konstatoval. Podobně výsledek voleb hodnotí i další čeští politici. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Adamové Pekarové vítězství konzervativců dává naději, že bude ukončena agónie (ne)odcházení, která paralyzuje Brity i EU. Šéf lidovců Marek Výborný také označil za důležitá následná jednání. "Bude důležité dojednat i pro naše firmy potřebnou dohodu o volném obchodu mezi EU a Velkou Británií, která by minimalizovala škody způsobené brexitem," uvedl.

Prezident Zeman navrhl exministryni Válkovou na ombudsmanku

Novou ombudsmankou by podle prezidenta Miloše Zemana mohla být Helena Válková z hnutí ANO. Ta v současnosti zastává pozici vládní zmocněnkyni pro lidská práva. Zeman ji navrhl v dopise zaslaném do poslanecké sněmovny. V dokumentu mimo jiné uvedl, že původně chtěl navrhnout dva kandidáty, ale jeden z nich to odmítl. Současné ombudsmance Anně Šabatové končí šestileté funkční období v únoru. Nástupce bude volit Sněmovna z kandidátů, které může navrhnout právě prezident a Senát. Veřejný ochránce práv je nezávislým a nestranným státním orgánem.

Prezident podepsal rozpočet na příští rok se schodkem 40 miliard

Prezident Miloš Zeman podepsal státní rozpočet na příští rok. Na twitteru to oznámil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Rozpočet počítá se schodkem 40 miliard korun, stejně jako ten letošní. Hlavní výdajové priority vlády na příští rok jsou zvýšení důchodů, víc peněz na platy ve školství, zvýšení rodičovské nebo posílení rozpočtu ministerstva obrany. Zeman už v říjnu uvedl, že má výhrady k podpoře obnovitelných zdrojů energie a k počtu státních úředníků.

ČNB: Bankám letos stoupl čistý zisk o 7,7 miliardy na 70,4 miliard

Bankám a spořitelnám v Česku za tři čtvrtletí 2019 stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 7,74 miliardy Kč na 70,35 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma ke konci září činila 8,038 bilionu korun, což je proti konci roku 2018 nárůst o 558 miliard korun. Zisk z finanční a provozní činnosti bank stoupl koncem září meziročně o 11,2 miliardy na 151,7 miliardy korun. Úrokové výnosy se zvýšily o 39,4 miliardy na 167,1 miliardy korun. Výnosy z poplatků a provizí jim vzrostly o 272 milionů na 33,9 miliardy korun.

Petříček: Příští rok je třeba zvolit priority předsednictví v EU

Česko by mělo v příštím roce najít shodu na základních prioritách svého předsednictví v Evropské unii, které se bude konat ve druhé polovině roku 2022. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Sám za některé z priorit považuje budování vnitřního trhu, podporu nových technologií nebo uspořádání summitu EU se státy Východního partnerství. Vláda v říjnu schválila hlasy ministrů za ANO rozpočet na české předsednictví 1,24 miliardy korun, což ČSSD považuje za podhodnocené. V současnosti se pode Petříčka připravuje výběr pracovníků, kteří posílí stálé zastoupení v Bruselu při přípravě předsednictví a během něj. Ministr upozornil, že vyslání lidí do Bruselu se neodehraje ze dne na den, protože noví zaměstnanci musí získat bezpečnostní prověrku a také nastudovat odbornou agendu. Ministr zdůraznil, že nyní je třeba začít řešit i vlastní náplň předsednictví, ne pouze jeho rozpočtovou nebo administrativní stránku. Témata by podle něj měla vycházet z české inovační strategie do roku 2030. Petříček zároveň upozornil, že o prioritách bude nutné jednat i s Evropskou komisí a s Francií a Švédskem, které budou EU předsedat před Českem a po něm. "Zároveň je nutné si přiznat, že je to stále ještě 2,5 roku a můžeme v té době čelit novým problémům, novým tématům," uvedl ministr.

Babiš ke klimatické dohodě EU: Je černé na bílém, že se bez jádra neobejdeme

Česká republika se mohla přihlásit k ambici Evropské unie dosáhnout do roku 2050 uhlíkovou neutralitu, protože se do závěrů zasedání Evropské rady podařilo prosadit zmínku o jaderné energii. Uvedl to český premiér Andrej Babiš (ANO), podle něhož jednání pro ČR dopadla velice dobře. "Teďka je to konečně černé na bílém, že zkrátka my bez jádra tu uhlíkovou neutralitu nedáme," prohlásil Babiš poté, co se všechny státy EU s výjimkou Polska přihlásily ke zmíněnému ekologickému cíli. Uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje tolik emisí, kolik vyprodukuje. Ekologové dohodu členských států Evropské unie uvítali, zároveň vyzvali k rychlým činům a ambicióznějším cílům při ochraně klimatu. Uvedli to v tiskové zprávě. "Cíl uhlíkové neutrality je výhodný hlavně pro Čechy a Češky. Právě my potřebujeme vyčistit vzduch od zplodin ze spalování fosilních paliv, rozhýbat rozvoj čistých domácích obnovitelných zdrojů a vrátit život do naší krajiny. Je dobře, že jej premiér Babiš nakonec nezablokoval. Nyní musí začít makat na ochraně klimatu i doma. Promrhat peníze za jaderný sen by byla chyba. V první řadě je potřeba zvýšit cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030, který má vláda co nevidět poslat do Bruselu a je stále daleko za našimi možnostmi," uvedla ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková. "Začít pracovat na dosažení této vize je potřeba hned teď. Prvním krokem by mělo být navýšení cíle pro snížení emisí pro rok 2030 ze současných 40 na 65 procent," poznamenala Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku. Jan Freidinger z Greenpeace dohodu vítá, ale aby svět naplnil cíle Pařížské dohody, musí podle něj dosáhnout uhlíkové neutrality všechny státy EU včetně Polska pokud možno do roku 2040. "Musí také výrazně snížit emise skleníkových plynů do roku 2030, alespoň o 65 procent oproti roku 1990," zmínil. V období 1990 až 2017 v ČR celkově poklesly emise skleníkových plynů o 35,1 procenta.

ČNB: Dohledové zátěžové test opět prokázaly odolnost bank a pojišťoven

Česká národní banka v září dokončila letošní dohledové zátěžové testy bank a pojišťoven. Jejich výsledky prokázaly, že oba sektory jsou i nadále připraveny odolávat zhoršeným podmínkám ekonomiky. ČNB o tom informovala v tiskové zprávě. Testování bylo provedeno na datech z konce roku 2018. Kapitálová vybavenost bankovního sektoru by se v případě negativního scénáře, který předpokládal silný pokles ekonomické aktivity v ČR i zahraničí, snížila na 14,8 procenta. Zůstala by ale výrazně nad osmiprocentním regulatorním minimem. Pojišťovací sektor byl ke konci roku 2018 dostatečně kapitálově vybavený a byl schopný absorbovat relativně významné změny rizikových faktorů. Celkový takzvaný solventnostní poměr za testované pojišťovny činil i v případě aplikace šoků pro tržní i pojistná rizika 157 procent, a nacházel se tak relativně vysoko nad úrovní regulatorního minima, které je 100 procent. Nejvýznamnější dopad ze sledovaných rizik mělo na pojišťovny riziko spojené s investicemi do akcií a riziko poklesu cen státních dluhopisů.

Česko si bude 21. srpen připomínat jako Den památky obětí invaze

Česká republika si bude 21. srpen připomínat oficiálně jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Novelu zákona o státních svátcích podepsal prezident Miloš Zeman. Novelu předložilo devět desítek poslanců ze všech klubů kromě KSČM. Noc z 20. na 21. srpna 1968, kdy do tehdejší ČSSR vtrhla vojska armád Varšavské smlouvy, patřila podle předkladatelů k nejtragičtějším datům československé moderní historie. Invaze znamenala konec demokratizačních a humanistických snah o reformu socialistického systému v Československu, ale také značné oběti na životech nevinných civilistů, uvedli tvůrci novely. Proto chtěli 21. srpen připomínat i jako památku desítek obětí invaze, které v předloze na dvou stranách vyjmenovávali. Česko tak nově bude mít v kalendáři 15 významných dnů.

Sněmovní projednávání novely dříve poznamenal výrok komunistického místopředsedy a poslance Stanislava Grospiče, podle něhož obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací. Uvedl, že lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. Grospičova slova vyvolala vlnu kritiky a odsouzení, poslanec se za ně veřejně omluvil po několika dnech.

Nový jízdní řád přináší od neděle na české železnici řadu změn

Na české železnici začnou v neděli platit nové jízdní řády. Cestující čeká více změn než v minulých letech. Na tratě vyjede především víc vlaků soukromých dopravců. Ti začnou nově provozovat některé rychlíkové ale i regionální linky. Například na tratích mezi Prahou a Rakovníkem nebo mezi Brnem a Bohumínem. Soukormé firmy také budou nově zajišťovat některé regionální spoje - například na Ústecku nebo na Zlínsku. Podíl Českých drah na trhu klesne z 96 procent na méně než 90 procent. Na cestující od neděle čekají změny také v mezinárodní dopravě. Například spoje Českých drah budou nově jezdit až do běloruského Brestu a třeba LeoExpress bude nově provozovat přímou linku do polské Vratislavi. V Česku se současně změní jízdní řády i na některých jiných linkách veřejné dopravy - zejména v regionální autobusové dopravě, ale i v některých městech.

Britský soud uložil českému řidiči deset let vězení za migranty

Českému řidiči kamionu Janu Žigovi britský soud tento týden uložil deset let vězení za pašování migrantů. O verdiktu informovala místní média. Podle europoslance Tomáše Zdechovského, který se o případ zajímá, Žiga uvěřil pochybné nabídce jednorázového převozu matrací z Belgie do Británie, za což měl obdržet 500 liber (asi 15.000 Kč). "Nyní s rodinou a advokáty budeme řešit, zda se řidič odvolá, anebo se rovnou pokusíme zajistit co nejrychlejší převoz k výkonu trestu v České republice, kde jej rodina bude moci snáze navštěvovat," sdělil Zdechovský, který o případu informoval i ministra zahraničí Tomáše Petříčka. V podobných případech totiž podle poslance vyvázli řidiči s vysokou pokutou, respektive dva byli ve Francii odsouzeni ke dvěma letům.

Případ se odehrál 9. června u francouzského města Coquelles, kde vůz postoupil kontrolu před naložením do vlaku, přepravujícího vozidla a cestující tunelem do Folkestone v Británii. Řidič s vozem absolvoval kontroly na francouzské straně, ale Britové po rentgenové prohlídce našli za skrytou přepážkou 21 Afghánců. Bylo mezi nimi i devět dětí, napsal server Kentonline.co.uk. Porota během dvou hodin jednomyslně dospěla k závěru, že obžalovaný se dopustil pašování lidí. Žiga u soudu popřel, že by věděl o přítomnosti migrantů jen kousek za svou kabinou, a tvrdil, že k přepravě matrací ho najal jakýsi Ind či Pákistánec Ali v hotelu, jehož polohu nedokázal upřesnit

Čeští policisté ve spolupráci s americkými a australskými odhalili gang obchodníků s drogami

Policie navrhla obžalovat 58 lidí v kauze obchodování s kokainem a heroinem. Českému rozhlasu to potvrdil šéf Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. Kriminalisté na případu spolupracovali s kolegy z Austrálie a Spojených států amerických. Celková hodnota přepravovaných drog přesáhla 2 miliardy korun. Gang obchodníků podle policie pašoval drogy do Austrálie a na Nový Zéland. V České republice fungoval propracovaný systém najímání kurýrů, kteří drogy měli převážet.

Samková vykročila za obhajobou triumfu v SP výhrou v Montafonu

Snowboardcrossařka Eva Samková vykročila za obhajobou triumfu ve Světovém poháru výhrou v Montafonu. Úřadující mistryně světa v Rakousku vyhrála všechny jízdy a připsala si čtrnácté vítězství v elitním seriálu. Olympijská šampionka ze Soči zahájila sezonu tak, jak tu minulou skončila. V součtu se závěrem uplynulého ročníku vyhrála třetí závod za sebou. V Montafonu ovládla už kvalifikaci a hladce prošla až do finále. Na relativně krátké trati s velkou hustotou boulí, ve kterých je silná, pak absolvovala velmi vyrovnaný závod o zlato.

Michela Moioliová z Itálie uhájila druhou příčku, třetí skončila Australanka Belle Brockhoffová. S výhrou v malém finále se musela spokojit americká legenda Lindsey Jacobellisová, s níž Samková v minulém ročníku do posledního závodu bojovala o svůj druhý křišťálový glóbus.

Část Čech zasáhne v sobotu silný vítr

Meteorologové varovali před silným větrem, který v sobotu zasáhne hlavně západní a střední Čechy, Prahu nebo Vysočinu. Nárazy větru mohou dosáhnout rychlosti 50 až 70 kilometru v hodině, na horách vítr zesílí až na 90 kilometrů za hodinu informoval Český hydrometeorologický ústav. Výstraha platí od sobotních 10:00 do 18:00 pro celý Kraj Vysočina, Plzeňský a Karlovarský kraj a Prahu, většinu okresů Středočeského kraje a také pro část Jihočeského, Ústeckého a Pardubického kraje.

Počasí na sobotu

Zataženo až oblačno, ráno na Moravě a ve Slezsku místy polojasno a ojediněle mrznoucí mlhy. Od západu postupně déšť se sněhem nebo déšť, nad 500 metrů postupně sněžení. Večer ubývání srážek a místy i oblačnosti. Nejvyšší teploty 3 až 7 °C, na horách kolem -1 stupně Celsia.