Denní souhrn zpráv
Babiš na konferenci OSN: Česko plní klimatické závazky
Klimatické závazky stanovené do roku 2020 Česká republika splní a v některých oblastech je i překoná. V projevu na úvod Konference OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu to řekl český premiér Andrej Babiš. V případě emisí skleníkových plynů se Česko v roce 2017 dostalo na hodnoty o 35 procent nižší než v roce 1990, závazek do roku 2020 přitom činil 20 procent. Do roku 2030 chce Česko dosáhnout snížení o 43 procent. U obnovitelných zdrojů elektrické energie už Česko podle předsedy vlády cíl pro rok 2020 splnilo. V příštím roce chtělo mít podíl obnovitelných zdrojů na 13 procentech, ale aktuálně je to už 14,5 procenta. V roce 2030 se pak chce dostat na hodnotu 22 procent. V souvislosti s energetikou Babiš prohlásil, že na fosilních palivech silně závislé Česko se musí více spoléhat na jaderné elektrárny. "Bez podstatného zvýšení jádra v energetickém mixu není možné nejen v České republice dosáhnout uhlíkové neutrality," zdůraznil. Babiš také v projevu zopakoval, že úsilí v boji proti globálnímu oteplování musí vyvinout všechny státy světa bez rozdílu a ne jen Evropa. Projev premiér uzavřel zdůrazněním, že lidstvo má pro život jen jednu planetu, takže její ochrana musí být společnou věcí všech.
Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu stoupl na 38,6 miliardy
Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu stoupl na 38,6 miliardy korun z říjnových 19,6 miliardy korun. Loni v listopadu skončilo hospodaření státu ve schodku 21,6 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Meziroční srovnání je podle úřadu ovlivněno mimo jiné faktem, že v loňských prvních měsících získal rozpočet z Evropské unie mimořádně 21 miliard korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013. Pro letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 40 miliard korun. Schodek státního rozpočtu po očištění vlivu peněz z Evropské unie a finančních mechanismů byl podle ministerstva 35,8 miliardy korun. Ve stejném období roku 2018 představoval takto očištěný výsledek schodek 17,3 miliardy korun.
MZV jedná s financemi o nákupu budovy v Bruselu pro předsednictví
Ministerstvo zahraničí jedná s ministerstvem financí o možnosti pořízení nové budovy pro stálé zastoupení Česka v Bruselu. Současná budova nebude prostorově stačit v souvislosti s nadcházejícím českým předsednictvím v Evropské unii, řekl v pondělí ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). S výběrem zaměstnanců, kteří kvůli předsednictví české zastoupení v Bruselu posílí, ministerstvo nyní začíná. "Chci jednat s paní ministryní financí (Alenou Schillerovou, za ANO) o možnosti pořízení nových prostor pro stálé zastoupení, protože na tu dobu budeme potřebovat rozšířit prostory. Stávající budova stálého zastoupení nebude dostačovat," řekl Petříček. "Paní ministryně od nás má základní informace, teď čekáme, jestli to bude možné či nikoliv," dodal.
Česko bude unii předsedat ve druhé polovině roku 2022, i kvůli přípravě na předsednictví ale bude stálé zastoupení personálně posíleno už dříve. Podle dřívějších informací Česko kvůli tomu zvažuje v Bruselu koupi šestipatrového kancelářského domu v blízkosti unijních institucí. Kromě zastoupení země při EU by se tam mělo přestěhovat například i české velvyslanectví v Belgii.
Stát v příštích dvou letech odloží víc než třetinu velkých staveb nebo oprav silnic a dálnic
V příštích dvou letech nejspíš nezačne víc než třetina plánovaných velkých staveb nebo oprav silnic a dálnic v Česku. Vyplývá to z interního dokumentu ministerstva dopravy, který má Český rozhlas k dispozici. Příští rok tak silničáři pravděpodobně nezačnou stavět třeba nový úsek dálnice D1 u Přerova nebo část dálnice D49 u Zlína. Podle ministra dopravy Vladimíra Kremlíka za ANO se velké stavby musí odkládat třeba kvůli chybám v projektech nebo kvůli opakovaným odvoláním, která podávají třeba ekologové.
Pomalou přípravu dopravních staveb kritizuje opozice. Podle poslance Ondřeje Polanského z pirátské strany ministerstvo dopravy velké stavby a opravy plánuje chaoticky. Vláda by podle něj měla taky co nejdřív prosadit třeba nový stavební zákon.
NKÚ zjistil nedostatky v hospodaření Národní a Moravské zemské knihovny
Národní knihovna a Moravská zemská knihovna v Brně měly v letech 2015 až 2017 nedostatky v hospodaření. Týkaly se například chybného pronájmů prostor nebo prodeje majetku. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle kontrolorů obě instituce neřešily pozdní platby za pronájmy některých prostor a u nájemců za pozdní platby nevymáhaly sankce. Knihovny chybovaly také při prodeji majetku. V několika případech například nevypsaly výběrové řízení a majetek rovnou prodaly předem vybranému zájemci. Národní knihovna navíc pochybila při zadávání veřejných zakázek nebo při správě sbírky muzejní povahy. Mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková uvedla, že knihovna s většinou závěrů úřadu souhlasí a postupně přijme nápravná opatření.
Petříček: Přijetí dětí by neohrozilo odmítání kvót na migranty
Dobrovolné přijetí dětí z uprchlických táborů v Řecku by nepoškodilo českou odmítavou pozici ohledně povinných kvót na rozdělování migrantů mezi země Evropské unie. Novinářům to v pondělí řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Konečné rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí dětí by měla podle něj učinit vláda. Nyní je podle Petříčka nutné počkat na kroky řecké strany, kterou ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) požádal o informace, jaké konkrétní děti by Česko mělo přijmout. Až Řecko seznam dodá, je podle ministra zahraničí česká ambasáda v Aténách připravena spolupracovat s ministerstvem vnitra na prověření bezpečnostních rizik u jednotlivých dětí. Petříček uvedl, že osobně by se přijetí dětí nebránil. Připomněl také, že se přihlásilo na 200 českých rodin připravených děti z uprchlických táborů přijmout. Dočasné přijetí dětí by podle Petříčka mohlo dětem pomoci k lepšímu vzdělání a zároveň by pomohlo předejít k tomu, aby se v uprchlických táborech dostaly pod vliv radikálních islamistických skupin.
Řecko začátkem září vyzvalo všechny ministry vnitra EU, aby jejich země přijaly děti bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. V případě ČR se jedná o 40 lidí.
Český skauting slaví 30 let svobodného fungování
Skauti si v pondělí 2. prosince připomínají třicáté výročí od obnovení svobodného fungování spolku. Právě v tento den v roce 1989 se v pražské Městské knihovně sešly stovky skautů na obnovovacím setkání. Další tisíce sledovaly přenos z něj na nádvoří nedalekého Klementina. Skauting byl v Československu mezi lety 1970 a 1989 zakázaný, stejně jako za protektorátu a mezi roky 1950 a 1968.
V Praze a desítkách dalších českých i slovenských měst bude mít večer premiéru film Hledání lilie. Ten ukazuje, vývoj skautingu po revoluci. Projekce organizují skautské oddíly. Dokument připravil Skautský insitut ve spolupráci s organizací Post Bellum a navazuje na předchozí film Skauti bez lilie. Ten popisuje fungování skautského hnutí za normalizace.
ČSÚ: Češi za posledních třicet let jedí více obilovin, luštěnin a ovoce
Češi za posledních 30 let jedí víc obilovin, luštěnin, ale i zeleniny nebo ovoce. Klesá naopak spotřeba mléka, masa, brambor a cukru. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu. Spotřebu ovlivnil hlavně růst platů, pestřejší nabídka potravin na trhu i změna stravovacích návyků. Nejvíc se od roku 1989 změnila spotřeba masa, která do roku 2018 klesla o 15 kilogramů na osobu. Změnila se taky spotřeba pečiva, lidé dřív více kupovali chleba, teď je to spíš pšeničné pečivo. A rozdíl je i u mléka. Za posledních třicet let klesla spotřeba kravského konzumního mléka o 33 a půl litru na osobu. A pokles je taky u živočišných tuků, naopak spotřeba rostlinných tuků narostla.
V Českém centru v Tokiu začala výstava věnovaná Věře Čáslavské
V Českém centru v Tokiu začala v pondělí výstava věnovaná jedné z nejvýraznějších československých sportovkyň Věře Čáslavské. Slavná gymnastka se do povědomí Japonců dostala v roce 1964, kdy zazářila na tokijské olympiádě. "Květina tokijské olympiády", jak se jí tehdy přezdívalo, se zasloužila o prohloubení česko-japonských vztahů, za což byla později oceněna japonským Řádem vycházejícího slunce, nejvyšším státním vyznamenáním udělovaným za šíření japonské kultury a za diplomatickou činnost. Expozice připomíná život a sportovní úspěchy Čáslavské, ale také její působení v porevoluční politice či v oblasti česko-japonských vztahů. Výstava "Věra Čáslavská - Cesta ke svobodě" bude v galerii Českého centra Tokio otevřena do 31. ledna 2020.
Počasí na úterý
Většinou oblačno, zpočátku místy, postupně ojediněle sněhové přeháňky, v polohách pod 300 metrů i smíšené. Nejvyšší teploty 0 až 4 °C, na horách kolem -3 stupňů Celsia.
