Denní souhrn zpráv

ČR požádá OECD o analýzu penzí, výsledkem má být návrh reformy

Ministerstvo práce požádá Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o analýzu českého penzijního systému a doporučení jeho změn, aby byl v budoucnu udržitelný. Na studii by měla navázat příprava návrhu důchodové reformy, který by mohl být hotový v polovině roku 2021. Záměr by měla v pondělí projednat vláda. Podle zpráv ministerstva práce či Národní rozpočtové rady se česká penzijní soustava kvůli stárnutí společnosti beze změn propadne do deficitů. Ty by mohly za pár desetiletí dosahovat několika procent hrubého domácího produktu (HDP).

OECD v minulosti Česku doporučovala třeba v budoucnu dál odsouvat věk nástupu do penze podle prodlužování života. Kabinet to nedávno projednával, trval ale na věkové hranici 65 let.

Penzijní systém po chystané reformě by měl mít podle ministryně Jany Maláčové (ČSSD) tři pilíře včetně nového nultého, z něhož by měl být vyplácen státem garantovaný minimální důchod. Důchody chce financovat mimo jiné z vyššího zdanění právnických osob. ČSSD hodlá také sama navrhnout zavedení sektorové bankovní daně, pokud se na ní nedohodne s ANO, uvedla Maláčová v Otázkách Václava Moravce. Podle ní banky v Česku mají rekordní zisky v porovnání s ostatními státy, za letošní první pololetí to bylo 45 miliard korun. Dalším zdrojem by mohlo být zrušení některých daňových výjimek, například slevy na nepracující manželku. Ekonomka Helena Horská v debatě namítala, že sektorová daň by nebyla systémovou změnou. Varovala i před zvyšování daně právnických osob. "Právnické osoby mají rychlé nohy, pokud je budete zdaňovat příliš, utečou," uvedla.

Drábová: Nový blok se reálně spustí nejdřív mezi 2038 až 2040

Plánovaný nový blok jaderné elektrárny Dukovany bude reálně připraven ke spuštění nejdřív mezi lety 2038 až 2040. Proti původním plánům má příprava při zachování současné legislativy zhruba tří až pětiletý skluz. V rozhovoru s ČTK to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Finální rozhodnutí, zda nový blok začít stavět padne podle Drábové kolem roku 2025. Vládní zmocněnec Jaroslav Míl dříve uvedl, že výběrové řízení na dodavatele bloku by mohlo být zahájeno koncem roku 2020, případně v roce 2021, a mělo by trvat nejdéle tři roky. Premiér Andrej Babiš (ANO) označil letos za optimální řešení pro stavbu nových jaderných bloků v ČR jaderné zdroje menšího výkonu. ČEZ a americká firma NuScale tento týden oznámily, že budou malé modulární jaderné reaktory společně rozvíjet. Podle Drábové se zdroje tohoto typu můžou objevit na trhu kolem roku 2040. "Tyto věci bych sledovala, tak jako jsme vždycky vývoj v jaderné oblasti sledovali a podíleli se na něm. Ale, že bych k tomu upínala nějaká přehnaná očekávání, že tady bude za deset let projekt, který bude možné postavit, to ne," uvedla. "Z mého pohledu je realistická spíše představa, že postavíme ještě jeden standardní blok a těmito zařízeními ho do budoucna doplníme," dodala. SÚJB hospodaří podle Drábové s ročním rozpočtem asi 400 milionů korun a má přes 200 zaměstnanců.

Letos je to 100 let od založení Státního ústavu radiologického, předchůdce dnešního Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO), jehož je SÚJB zřizovatelem. V listopadu pak uplyne 20 let od zvolení Drábové do funkce.

Stát nyní připravuje 151 velkých dopravních staveb za 218 mld. Kč

Stát má v současnosti v různé fázi přípravy rozpracovaných 151 velkých dopravních staveb. Náklady na ně by se měly pohybovat okolo 218 miliard korun. Většina peněz jde na stavbu a rekonstrukci dálnic a silnic. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, který v pondělí prostuduje vláda. Značným rizikem při přípravě staveb je podle ministerstva hlavně majetkoprávní vypořádávání. Proces vyvlastňování často brzdí odvolání a následné soudní spory. Dodržování termínů staveb ovlivňuje také průběh vyřizování stavebního povolení a výběr zhotovitele. K urychlení staveb by podle ministerstva měla přispět například novela stavebního zákona, která umožňuje vydat stavební povolení pro veřejně prospěšnou stavbu ještě před dokončením majetkoprávního vypořádání.

Plzeňská firma staví malý pivovar ve Francii pod Mont Blankem

Plzeňská firma Joe's Garage Brewery staví minipivovar ve francouzském městečku Thyez v údolí savojských Alp, osm kilometrů od Mont Blanku. Jde už o 75. dodaný malý pivovar, z nichž stojí 23 v cizině, řekl ČTK Josef Krýsl, spolumajitel firmy. Ta více než deset let staví a provozuje minipivovary a školí sládky. Majitelkou nového minipivovaru je 27letá podnikatelka, jejíž otec má továrnu v Rokycanech. V rodinném areálu pod Alpami je restaurace, rozhlasová a televizní stanice Mont Blanc a fitness. "Líbil se jim náš koncept restaurace a minipivovaru Beer Factory v centru Plzně," uvedl Krýsl. Podle něj si investor velmi považuje českou technologii i suroviny. "Mají rádi naši pivní kulturu a chtějí něco takového přivést k nim. Majitelka studovala marketing v New Yorku a má vymyšlenou propagaci," řekl.

Minulý měsíc dokončila plzeňská firma pivovar v ukrajinském Užhorodu v hotelu Praha. Má kapacitu 1000 hektolitrů, pivo vaří z českého sladu a chmele. Joe's Garage Brewery už postavila 12 pivovarů na Slovensku, po dvou ve Švédsku, Francii a Velké Británii, po jednom ve Španělsku, na Ukrajině a Kypru, v Rusku a Bělorusku. Aktuální nabídky dala do Kanady, Japonska, Venezuely, Francouzského Konga a na Island.

Jihostroj letos otevře závod v ruském Tatarstánu

Firma Jihostroj letos zprovozní v ruské republice Tatarstán závod na výrobu hydraulických čerpadel a hydraulických motorů pro nákladní auta a zemědělské stroje. V první fázi tam investuje milion eur (asi 25,8 milionu Kč). Česká firma na projektu spolupracuje s ruským partnerem, Jihostroj má podíl 60 procent, a tento měsíc do Tatarstánu naváží technologie. ČTK to řekl ředitel Jihostroje pro strategii a marketing Hynek Walner.

Jihostroj ve Velešíně vyrábí hydraulické prvky a letecké komponenty a většinu své produkce vyváží, asi 60 procent do USA, 30 procent do Evropy, do Ruska to bylo loni šest procent. Časem chce firma dosáhnout v Rusku podobného exportního podílu jako na trzích EU. Export firmy v roce 2018 tvořil 60 procent všech jejích tržeb. Jihostroj s tradicí od roku 1919, kdy vznikl podnik Jevan, zaměstnává zhruba 470 lidí.

Tisk: Na letiště v Bejrútu se dostala z Prahy omylem atrapa bomby. Letiště to popřelo

Na letišti v Bejrútu o víkendu našli atrapu bomby, která pocházela z Prahy a byla míněna jako test účinnosti letištních skenerů na pražském letišti. Napsal o tom libanonský deník The Daily Star. Podle jeho informací balíček po testu v Praze zapomněli odstranit. Byl v letadle společnosti Qatar Airways, které přiletělo do Bejrútu z Prahy. Pražské Letiště Václava Havla i česká policie ČTK sdělili, že žádný takový test neprováděli. V balíčku balení jádrového mýdla s jelenem spojené dráty s mobilním telefonem. Libanonská média původně mylně psala, že balíček do Libanonu dorazil z Dauhá a obsahoval 200 gramů výbušniny. Po prozkoumání na bejrútském letišti byla ale přítomnost výbušných látek vyloučena.

Bezpečnostní služba bejrútského letiště kontaktovala kolegy v Praze a údajně se dověděla, že balíček byl použit v ČR k prověření účinnosti letištních skenerů a také ke školení letištních pracovníků, uvedl list. Po testu ale česká bezpečnost zapomněla balíček odstranit. Pražské Letiště Václava Havla to ale popřelo. "Bezpečnostní složky Letiště Praha žádný chybějící testovací balíček neevidují," oznámila ČTK mluvčí letiště Kateřina Pavlíková. I mluvčí českého policejního prezidia David Schön řekl ČTK, že žádný podobný test nyní policie neprováděla. Testovací zařízení, která pražské letiště používá, vypadají jinak než balíček na snímcích z Bejrútu zveřejněných deníkem. "Všechna naše testovací zařízení jsou řádně označena v českém i anglickém jazyce a jsou na nich uvedeny kontakty, na kterých by nás mohl v případě nálezu kdokoli kontaktovat, což se nestalo," uvedla mluvčí.

Bývalý agent StB Ludvík Zifčák tvrdí, že podniká z donucení

Jedna z nejkontroverznějších postav sametové revoluce - bývalý agent Státní bezpečnosti (StB) Ludvík Zifčák - se 30 let od převratu stále považuje za komunistu. Přesto podniká. Tvrdí ale, že se podnikatelem stal z donucení. Po návratu z vězení, jako jeden z mála představitelů komunistického režimu byl za svou činnost odsouzen, nemohl dlouho najít práci. "Začít podnikat tak byla jediná cesta," řekl ČTK devětapadesátiletý muž, který podle svých slov pod falešnými jmény Šmíd a Růžička tahal za nitky dění v listopadu 1989. Dnes v Karlově Studánce na Bruntálsku s manželkou provozuje hotel.

Tvrdí, že v roce 1989 sehrál postupně dvě role. Nejprve se jako student Milan Růžička infiltroval do studentského hnutí. S dalšími se podle svých slov podílel na svolání demonstrace na Albertově 17. listopadu 1989. Na ní pak působil jako provokatér. "Růžička organizoval studenty a zajistil si přístup k důležitým disidentům, jako byl Havel," řekl. Zifčák říká, že zasáhnout měl i do dění po demonstraci na Národní třídě. "Růžička měl žít a dále se stýkat s lidmi. Nikdo nemohl tušit, že se to nakonec zvrtne úplně někam jinam," doplnil bývalý agent StB. Původní plán totiž podle něj počítal s tím, že režim demonstrace zvládne a Růžička bude ještě nějakou dobu působit mezi studenty. "Pak bych na několik let zmizel na některé z ambasád," řekl.

Anonym oznámil na Jičínsku nález 49 kontejnerů s žíravinami

Hasiči a policie v Budčevsi na Jičínsku našli v pátek na základě anonymního oznámení téměř 50 velkých kontejnerů s žíravými látkami. Byly schované na zahradě za roubeným domkem. Mohly tam být i rok. Místo je hlídané, únik chemikálií do okolí nehrozí. ČTK to řekla policejní mluvčí Alena Kacálková. Podle hasičů se jedná většinou o žíravé látky, používané průmyslově k povrchové úpravě kovů. Plastové IBC kontejnery s chemikáliemi byly v zadní části zahrady a zakryté slámou. Nacházelo se tam 49 nádob, každý o obsahu 1000 litrů. Dvě měření Ramanovým spektrometrem na 75 procent prokázala kyselinu sírovou, uvedla policie. Hasiči přivezli speciální chemický automobilový kontejner z Hradce Králové.

Zemřel režisér Osady Havranů či Smrti talentovaného ševce Jan Schmidt

Ve věku 85 let zemřel režisér Osady Havranů či Smrti talentovaného ševce Jan Schmidt. Uvedla to Česká televize, které to sdělila rodina režiséra. Schmidt natáčel snímky široké škály žánrů, od sci-fi přes dokument až po pohádku. Jako pomocný režisér se podílel i na filmu Amadeus, který natočil jeho spolužák Miloš Forman.

První snímky Schmidt natočil v 60. letech, například postapokalyptické sci-fi Konec srpna v hotelu Ozon. V 70. letech pak stál za trilogií historických filmů z období pravěku podle knih Eduarda Štorcha - Volání rodu, Osada Havranů a Na veliké řece. Hlavní roli v nich ztvárnil Jiří Bartoška. Režíroval také film s ikonickým hrdinou českých detektivek, kapitánem Exnerem v podání Jiřího Kodeta, Smrt talentovaného ševce. V závěru své kariéry režíroval například pohádku, a to Jak si zasloužit princeznu s hudbou Ivana Hlase. V polovině 90. let chtěl ještě natočit dobrodružný snímek Situace vlka podle povídky Jacka Londona. Film ale nebyl nikdy dokončen.

Grand Prix Zlaté Prahy získal baletní snímek Umírající labuť

Hlavní cenu festivalu Zlatá Praha na Nové scéně Národního divadla převzal režisér Glen Milner za snímek Umírající labuť, jehož hrdinkou je bývalá primabalerína Královského baletu Zenaida Yanowsky. Španělská baletka v něm plánuje ve věku čtyřiačtyřiceti let podstoupit operaci kolene a poté zatančit jedno z nejznámějších baletních sól - Umírající labuť. Britský film zvítězil v konkurenci dalších 86 děl z 19 zemí. Z českých autorů na přehlídce filmů s taneční a hudební tematikou uspěl pořad Jiří Bělohlávek: "Když já tak rád diriguju...". Dokumentární film režiséra Romana Vávry zachycující bývalého šéfdirigenta České filharmonie obdržel ocenění Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Mezinárodní festival Zlatá Praha se koná od roku 1964. Patří tak k nejstarším televizním festivalům na světě.

V Hostětíně se konala Jablečná slavnost, lidi ochutnali také mošt

Jablkům a jablečným výrobkům všeho druhu dnes patřil Hostětín na Uherskohradišťsku. Konal se tam 18. ročník Jablečné slavnosti. Lidé mohli ochutnat čerstvě vylisovaný mošt, jablka různých odrůd, jablečné moučníky nebo sušené ovoce. Letošní úroda jablek je však slabá, řekla ČTK pořadatelka Hana Machů z ekologického Centra Veronica v Hostětíně. "Zatímco loni se větve stromů prohýbaly pod tíhou ovoce a nestíhali jsme ho sbírat, letos není na stromech téměř nic. Týká se to nejen jablek, ale i ostatního ovoce, které v sadu máme. Máme sad starých regionálních odrůd a neurodilo se prakticky na žádném stromku," uvedla Machů.

Návštěvníky vyhledávaná je ochutnávka moučníků, které upekly tamní hospodyně. "Máme tady 48 druhů, podmínkou je, aby ve všech byla jablka. Nejvíce je štrúdlů, nový je medovník, některé řezy nebo jablečné pyré se sušenkou," uvedla pořadatelka Hedvika Malcová. Lidé mohli ochutnat dorty, muffiny, kynuté koláče, buchty s jablky a ořechy, sušenky nebo různé řezy. Slavnost v Hostětíně podle Machů původně začala jako přátelské setkání několika lidí z regionu, nyní na akci přijíždí kolem 2000 lidí. Hostětín proslavily aktivity směřující k úsporám energií a ochraně životního prostředí. Obec za ně získala v roce 2007 národní cenu za Česko ve světové soutěži Energy Globe a v roce 2009 zelenou stuhu v soutěži Vesnice roku. V roce 2010 Hostětín navštívil i britský princ Charles.

Centrem Brna prošly desítky lidí namaskovaných jako zombie

Centrem Brna prošlo v sobotu večer mnoho desítek lidí namaskovaných jako zombie, tedy nemrtvých či oživlých mrtvol. Zombie walk se konal v Brně poosmé a tentokrát byl součástí festivalu seriálů Serial Killer. Podoba zombie je odvozená od filmu Noc oživlých mrtvol ze 60. let. Lidé v průvodu jsou obvykle namaskováni tak, že mají roztrhané šaty potřísněné červenou barvou jako krví, mají různě pocuchané vlasy, mají na těle namalované, nebo pomocí make-upu věrně ztvárněné hluboké šrámy i s vylézajícími kousky masa, objevily se i morbidnější obrazy s naštípnutou lebkou a vytékajícím mozkem. Netradiční a pro mnohé strašidelné podívané přihlížely stovky lidí včetně dětí. Mnohé z nich nechali rodiče také pomalovat.

Kajakář Prskavec podruhé v životě ovládl slalomářské MS

Kajakář Jiří Prskavec se podruhé v kariéře stal mistrem světa ve vodním slalomu. Finálovou jízdu ve španělském Seu d'Urgell vyhrál s téměř dvousekundovým náskokem před domácím rivalem Davidem Llorentem, který se připravil o titul dotykem branky. Druhý český finalista Vít Přindiš obsadil se čtyřmi trestnými sekundami šesté místo stejně jako mezi kanoistkami Tereza Fišerová. Čeští vodáci v Seu získali jedinou individuální medaili, ale v každé ze čtyř disciplín si zajistili účastnické místo na olympijských hrách v Tokiu. Prskavec se ziskem titulu hned ujal vedení v interní kvalifikaci. Šestadvacetiletý Prskavec se na světový trůn vrátil po čtyřech letech od triumfu v Londýně.

Další výsledky ze sportu:

Kanoistka Martina Satková se opět stala mistryní světa ve sjezdu na divoké vodě. V Seu d'Urgell ovládla finále singlkanoistek a rozšířila sbírku svých zlatých medailí ze seniorských šampionátů. V roce 2018 vyhrála ve švýcarském Muotathalu dokonce čtyři disciplíny. Celkem čeští reprezentanti ve Španělsku získali šest medailí. V závodě singlkajakářek získala stříbro Anežka Paloudová a bronz Barbora Dimovová. Mezi singlkanoisty byl druhý Ondřej Rolenc a třetí Vladimír Slanina. V kategorii deblkanoistů vybojovali stříbro Marek Rygel a Petr Veselý. Ve všech případech Češi nestačili na francouzské soupeře, kteří šampionát ve sjezdu na divoké vodě ovládli.

České házenkářky vyhrály i druhý zápas kvalifikace o postup na mistrovství Evropy v roce 2020. Svěřenkyně trenéra Jana Bašného zvítězily v Severní Makedonii 37:29 a navázaly na středeční domácí triumf nad Portugalskem. Po vyrovnaném prvním poločase rozhodly reprezentantky utkání ve Skopje po změně stran, kdy zcela dominovaly. Český celek po úvodních dvou z celkových šesti zápasů kvalifikace vede čtyřčlennou skupinu společně s favorizovaným Švédskem, které má rovněž čtyři body a lepší skóre. Severní Makedonie a Portugalsko jsou bez bodu. Na šampionát v příštím roce do Norska a Dánska postoupí první dva týmy z každé skupiny.

Počasí

Oblačno až polojasno, v severní polovině území místy až zataženo a ojediněle přeháňky. Nejvyšší denní teploty 18 až 22 °C.