Děti našich krajanů v bulharské Sofii se učí česky

r_2100x1400_radio_praha.png

Školní rok už je v plném proudu. Jak už to bývá, některé předměty žáky baví více, jiné méně. Pro někoho mohou být těžké třeba hodiny mateřského jazyka. Přece jen čeština má mnoho záludností. Zcela určitě zábavné a také hodně užitečné jsou ale hodiny češtiny, které navštěvují děti našich krajanů žijících v bulharské Sofii. Právě tento týden začal v Československém klubu T.G.Masaryka nový kurs českého jazyka. Na první hodině češtiny se byl podívat zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Bulharsku Pavel Novák.

"Je ráno, poledne nebo večer?"

ptá se paní učitelka Anna Stajevska.

"Je večer",

odpovídá vysokoškolačka Ina.

"Tak jak se tedy pozdravíme ?"

"Dobrý večer."

Paní učitelka Anna Stajevska ze sofijského Českého centra přivítala na večerním kurzu v domě Československého klubu první dva žáky.

Na hodině jich ale podle jejích slov bývá šest až osm. Výuka je tu vlastně individuální. Ne každý může přijít na všechny hodiny a nemusí umět to, co ostatní. S každým je třeba pracovat zvlášť.

"I kdyby přišel na hodinu jen jeden žák, jsem tady pro něj a věnuji se mu."

Postupně ale přicházejí další žáci a židle kolem stolu v klubovní knihovně se zaplňují.

"Toto je náš nejmladší žák. Ještě předškolák Boris. S ním se učíme tak, že on mi třeba namaluje dům a pak se učíme české názvy jednotlivých částí domu. Učitel se musí vžít i do role těch malých žáčků a vědět, co potřebují."

Borisovi je teprve 5 let. Protože se ale češtinu učí odmalička, jde mu velmi dobře a zvládne dokonce i pěknou básničku.

Jak říká paní učitelka Anna Stajevska, hlavním účelem kurzu není perfektní znalost češtiny. Jeho cílem je, aby žáci češtině rozuměli, mohli jednoduše konverzovat. Hlavně jde ale o to, aby věděli, že Československý klub v Bulharsku je jejich dům, jejich domov.