Čeští krajané v Sofii slavili 80. výročí otevření svého Národního domu

Do bulharské metropole Sofie se tuto sobotu sjely stovky českých krajanů. Slavilo se tu 80. výročí otevření Československého národního domu T. G. Masaryka. Krajanské spolky v Bulharsku přitom mají ještě delší historii. První spolek Čechů a Slováků v Bulharsku byl založen už v roce 1892. Podrobnosti má Milena Štráfeldová

Češi do Bulharska přicházeli už od 60. let 19. století. Byli mezi nimi učitelé, inženýři, obchodníci a řemeslníci, ale i umělci, hudebníci nebo archeologové. V zemi, která se teprve r. 1878 vymanila z turecké nadvlády, pomáhali šířit vzdělání, nové technologie a výrobní postupy. Stojí za zmínku, že koncem 19. století byli téměř všichni vojenští kapelníci Češi, a česká hudební tradice tak silně ovlivnila bulharské skladatele. V Bulharsku vznikaly různé krajanské spolky, po vzniku samostatného Československa se ale začaly sjednocovat a v r. 1925 byl v centru Sofie slavnostně otevřen Československý národní dům TGM jako první vlastní středisko Čechů a Slováků. Dnes má klub TGM v Bulharsku kolem tří set členů. Jeho současný předseda Miroslav Přibyl říká, že zůstal československým i po rozdělení republiky.

"Protože v našem spolku kromě Čechů jsou i Slováci."

Klub má pobočky ve Varně a v Plovdivu s několika desítkami dalších členů. V sofijském Národním domě se pravidelně promítají filmy, probíhají tu přednášky, krajané se tu učí češtinu, k dispozici je knihovna, kinosál, restaurace i velký společenský sál.

"Nikde krajanské spolky nemají takovou základnu, jako máme my. Spolkový dům, který my máme, je taková rarita. Podobný dům prý měli Čechoameričané ve Spojených státech a nedávno ho prodali za symbolický jeden dolar,"

srovnává Miroslav Přibyl centrum českých krajanů v Sofii s Národní budovou v New Yorku. A právě k 80. výročí otevření sofijského Národního domu se v bulharském hlavním městě konaly tuto sobotu velké oslavy. Zúčastnil se jich i Petr Kolínský z České republiky, který má na starosti rekonstrukce krajanských domů a škol v zemích jihovýchodní Evropy.

"Český stát v poslední době velmi pomáhá krajanským komunitám, například zde v Sofii poslední tři roky financoval opravu tohoto domu, jeho celkovou rekonstrukci. Dům prošel velkou opravou, řekl bych, že je ve stavu, že zase pár let přežije. Pomoc krajanské komunitě jednak v Bulharsku, ale i v Rumunsku, Srbsku a dalších zemích, je v poslední době poměrně velká."

Na opravu Československého národního domu v Sofii vynaložila česká vláda v posledních třech letech tři a půl milionu korun. Na přestavby a rekonstrukce krajanských domů, škol a kostelů se každoročně ze státního rozpočtu vydává kolem deseti milionů. V současnosti se podle Petra Kolínského opravují spolkové budovy na Ukrajině, v Rusku, v Srbsku a Chorvatsku, v Polsku, ale například i v Argentině.