Divnopis: Cejle

Cejle, Cejle, co to může znamenat? Ví to reportér Marek Janáč a prozradí to v dalším dílu seriálu o divných názvech, který nás tentokrát zavede na Vysočinu.

"Cejle? To jedině, že by to bylo kdysi, že šli za nějakým cílem, že se tady usadili, ale těžko...," uvažuje nad názvem své vesničky paní Marie Valová. Odkazuje nás raději na kronikářku Danu Poláčkovou.

"Tak to je podle německého slova linka, čára, protože obec Cejle byla původně stavěna do jedné linky. Tak to aspoň uvádí kronika."

Jazykovědci Milanu Harvalíkovi nezbývá než souhlasit. "Známe tenhleten způsob těch řadových obcí z našeho území, je to velmi typické pro některé oblasti Moravy. A právě tohleto místní jméno Cejle je moravské a dokonce i v Brně víme, že existuje někdejší předměstí, dneska už část Brna, která se jmenuje Cejl."

No jo, Cejle, řada. Ten název přece musel vzniknout, až když tady bylo dost domů na to, aby byly řadou. Ale jak se to tady jmenovalo do té doby?

"Vůbec pomístní jména bývají ve starých pramenech zachycena relativně vzácně a jen tehdy, když byla nějak důležitá. Pokud ti lidé přišli na to místo, které se třeba nějak jmenovalo a založili tam tu obec, pak se jí začalo říkat ten Cejl nebo řádek podle tvaru, tak to pomístní původní jméno, které tam mohlo být, ale nemuselo, zaniklo. My si musíme uvědomit i to, že ty doklady jmen, které máme, jsou nejstarší známé. V řadě případů my nevíme, kdy přesně ta vesnice vznikla, my jen víme, kdy se o ní poprvé píše. Píše se o ní tehdy, když je nutné se o ní zmínit - v souvislosti třeba s prodejem nebo s nějakým jiným důležitým aktem. A u těch pomístních jmen, většinou když se tam nic důležitého nestalo, tak vůbec nestálo za to je zapsat."

A tak, alespoň v Cejli, se mohou lidé stále dohadovat nad tím, co mohlo být vzorem pro pojmenování jejich vesnice.

"Ostrov Cejlon," nabízí se smíchem další možnost jedna z místních obyvatelek.