Divnopis: Kunžak

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Asi patnáct set obyvatel Kunžaku mezi Telčí a Jindřichovým Hradcem se může chlubit tím, že historie jejich městečka sahá nejméně do druhé poloviny 14. století. Na řadě však není dějepis ani zeměpis, ale Divnopis.

„Peču koblihy a nemám čas!“, zahartusí si na chvíli paní Irena Hubáčková, když se ptáme po původu jména Kunžak. Pak ale jde vypnout plotnu. „Prvně to bylo Kumžák, potom to byl Kunžak.“ Význam takového názvu má pro paní Hubáčkovou docela jasnou podobu. „Jestli tady někdy lovily se nějaké kuny nebo něco takového, já vám nemůžu říct.“

Sousedka Eva Krafková ale přináší jinou verzi názvu města Kunžak: „On se původně jmenoval Cunsek a byl to vlastně jako klín do panství Přemyslovců.“

„Výraz 'klín' je opravdu ve jméně Kunžak zachován,“ přitakává jazykovědec Milan Harvalík: „Nejstarší doklady nám dovolují předpokládat a rekonstruovat původní formu Kunigesecke (v dnešní gramatice Königsecke – pozn. red.), což znamená královský hrot, královský roh, královský kout, nebo klín nebo výběžek nebo cíp.“ Kunžak totiž náležel k Moravě, ke královskému městu Telči. „A to královské zboží tvořilo právě takovýto klín do Čech,“ poznamenává Harvalík.

Jak časy letí, vkliňovat se do Čech už Kunžačákům nestačí a tak se zapíchli rovnou do vesmíru. Kolem slunce totiž obíhá planetka s číslem 11167, která byla po tomto městečku pojmenována. Jen nemá háček, tenhle Kunzak. „A je zajímavé dokonce, že má přibližně stejnou rozlohu, stejnou velikost, jako je rozloha obce Kunžak. Takže my všichni věříme, že až jednou odejdem nahoru, tak že se sejdem na svý planetce, no,“ směje se Eva Krafková.