Divnopis: Eš

Ani dnes nebude v našem vysílání chybět další díl cyklu Divnopis. Ten vysvětluje původ zvláštních a neobvyklých názvů českých měst a obcí. Tentokrát se s Markem Janáčem vypravíme do Eše:

Pátrání po vzniku názvu Eš nás dovedlo až na malý statek k panu Františku Salačovi:

"Bylo tady hodně lip, Eschen německy, a podle toho vzniklo česky Eš."

Takže něco jako Lipany?

"Dá se to tak říct."

O pár domů dál se ale dozvídáme od paní Zajícové něco jiného:

"Topol nebo nevím, co to bylo za dřevo..."

A my jdeme klasicky za jazykovědcem Milanem Harvalíkem, aby ta dvě dřeva rozsoudil:

"Pokud by to někdo chtěl spojovat s výrazem Esche, který v němčině znamená jasan, tak je tam ten problém, že tvar Esche je relativně mladý a vznikl z původního tvaru Asche. Takže bychom spíš uvažovali o jasanu v případě místního jména Aš."

Jenomže Eš má s Aší společné jen to, že jejich název je odvozen z němčiny.

"Místní jméno Eš vzniklo totiž z německého výrazu Esche, což znamenalo celek polí vedle sebe anebo lán."

Lidé si běžně Eš a Aš pletou, říká s úsměvem paní Zajícová:

"Protože když jsem jezdila do lázní a říkala jsem Eš, pan doktor se se mnou kolikrát přel, že není žádná Eš, ale Aš. Ja povídám, ne, my máme dvě písmena, Eš, a oni kolikrát napsali jenom š a E ne. A já povídám, to je zase špatně."

Pokud bydlíte v Eši, musíte si zkrátka na omyly zvyknout, vzpomíná František Salač:

"Z různých úřadů, když jsem se ženil a psal jsem Eš, tak si mysleli, že je to ekonomická škola. Takže mi napsali adresu Ekonomická škola 10 a už to tam bylo."