Divnopis: Jalubí

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Reportér Marek Janáč zavítá tentokrát v seriálu o divných jménech měst či vesnic na Moravu. Jeho cílem je obec Jalubí.

Jalubí patří mezi ty vesnice, kde když žijete, musíte na každém kroku pečlivě vyslovovat, protože jinak vám nikdo nerozumí, odkud vlastně jste. Ale přejmenovat by svou obec nechtěli.

"Ne, to už by si lidi nezvykli, kdepak. To už je naša vesnička a milujem ju takovou i s tím pojmenováním,"říká místní rodačka Marie Andrýsková.

"Jalubí je jméno, u kterého můžeme také jako u několika dalších napsat otazník," vysvětluje hned na úvod jazykovědec Milan Harvalík. "Existuje zas takové jisté východisko z nouze a to je to, že by se mohlo předpokládat nějaké staré slovanské osobní jméno ´Jalub´, ale to je jméno umělé. Existuje podobné jméno ´Jarolub´nebo ´Jaroluba´, ale z toho zase z hláskových důvodů to jméno Jalubí nemůžeme dost dobře vyvodit."

A tak se asi musíme spolehnout jen na zajímavou místní pověst, kterou nám vyprávěla paní Hedvika Vagundová.

"Tady byly hluboké lesy, hodně zvěře a byla tady léčivá voda. Říkalo se té studni Jordán, ona je v prostředku dědiny ještě. Přijel sem nějaký pan farář, který byl velice nemocný a ta voda ho poléčila. Ptali se ho, jestli se mu to tady líbí. A on řekl ´Ja, lúbí´ a z toho vzniklo Jalubí. To je určitě, to nám říkali staří strýčci a tetičky, takže to je jistá věc."