Divnopis: Karhule
Co má společného známá pohádková postava se jménem obce nedaleko Vlašimi?
"Proč se to tu jmenuje Karhule?" Paní Eva Příkopová se zamýšlí a volá o pomoc svým sousedům, když se jí na totéž ptáme. Je vidět, že ji samotnou to ohromně zajímá. "Tady byly kdysi kravíny, tak třeba ještě kravule a pak z toho udělali Karhule." S touto zajímavou teorií se obracíme na jazykovědce Milana Harvalíka.
"Máme ve slovanských jazycích pravidelné hláskové změny s r a l, čili my máme kráva, v jiných jazycích původně bylo třeba ´karva´, ruština má ´karova´ atd. V době, kdy u nás už vznikala místní jména a kdy vzniklo místní jméno Karhule, tak tyhle procesy už nebyly živé a v češtině byl ten tvar kráva a z toho bychom to nevyložili."
V samotné vesničce Karhuli ale padají už dlouho i další návrhy, vzpomíná paní Příkopová na vyjádření svého asi tříletého synka. "No, jednou jsme se o tom bavili, proč to vzniklo, a on řekl, že podle Červené Karkulky, tak já nevím."
Vypadá to asi jako hloupost, ale jazykovědec Milan Harvalík nás zaráží.
"Čepice by to mohla být - čepice ´karkule´, známe Červenou Karkulku, to je zdrobnělina. Karhule by byla odvozenina."
Tak vy zkrátka tvrdíte, že tam někde žila Červená Karkulka.
"Já tvrdím, že tam buď žil člověk, jehož jméno bylo motivováno čepicí ´karkulí´ nebo ´karhulí´. Nebo, že základem toho osobního jména původního obyvatele bylo označení pro hrnec, což byl ´karhan´. A ještě existuje třetí možnost, že to jméno Karhule můžeme vykládat z obecného označení ze slovesa ´karhati´, což znamenalo kárati - kárat nebo plísnit."
Že bude pravdě nejbližší ta poslední varianta s káráním, poznáte na vlastní kůži, když se v Karhuli zeptáte nějakého malého dítěte, proč se to tu jmenuje Karhule.
"Jak to mám vědět, když chodím do první třídy!"
Divnopis si můžete koupit také jako bohatě ilustrovanou knihu. Vyšla ve vydavatelství Českého rozhlasu - Radioservis, které má katalog na internetové adrese www.radioservis-as.cz.
