Divnopis: Krchleby

Další díl Divnopisu nás zavede do Krchleb, vesnic tohoto jména najdeme na mapě České republiky více. Jak ke svému názvu přišly?

Proč se jmenují Krchleby tak, jak se jmenují, nad tím si jazykovědci lámali hlavu odpradávna, říká Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český. "Starší výklady se opíraly o základ ´krch´, který tam můžeme slyšet, což znamená ve staré češtině levý, a výraz ´leb´ tedy lebka, hlava. A vykládali jméno vesnice jako obec lidí s ´lbí´ (hlavou) na krchou (levou) stranu."

Že by tam všichni chodili nakloněni nalevo.

"Takhle byly ty staré výklady."

V jedné z obcí Krchleby si to ověřujeme, ale starosta Vojtěch Kešely i jeho blízcí vypadají celkem normálně.

"Tady je takový kostelík, který je dominantou obce a vypíná se na kopečku. Takže spíš to pochází od slova ´kirles´, což znamená kostelík. To bych řekl, že to je ten původ názvu Krchleby, který vznikl někdy v počátku 20. let 20. století."

Takové kapličky jako v Krchlebech mají i ostatní vesnice tohoto jména. Ty obce budou mít společného zřejmě něco jiného. A tím něčím je podle jazykovědce Milana Harvalíka místo výskytu. Podle něj není náhoda, že většina Krchleb je rozeseta v Českomoravské vysočině. "To je totiž oblast, která byla kolonizována poměrně pozdě. A ten fakt hraje také velmi důležitou roli. Druhý fakt je jazykový a souvisí s tím, že některé staré doklady mají na počátku toho jména před k také s, čili jsou to Skrchleby. A pak jsme na stopě jiného výkladu: ze slovesa skrblit, tedy šetřit a podstatného jména chléb. Krchleby, původně Skrchleby, by byla ves lidí, kteří skrblili chlebem. A to proto, že na Vysočině při prvním osetí pole neměli tak bohatou úrodu, jak by potřebovali pro svou vlastní obživu a museli větší část toho, co sklidili použít do dalších let pro osetí. Takže měli málo chleba museli s ním šetřit."

A když tam někdo přišel a nedostal chléb, tak potom je pomluvil jinde.

"Přesně tak."