Divnopis: Krsmol

Source: public domain
0:00
/
0:00

Jméno další obce, kam se vydáme v našem cyklu Divnopis, je jako jazykolam - KRSMOL. A jak si s ním poradil autor cyklu Marek Janáč?

Foto: Public domain
Kdysi bývala Krsmol plná lidí, za první republiky tu byla prý až stovka duší. Dnes jich je tu jen čtyřicet, z toho hned čtyři rodiny Podzimkových. Jeden z tohoto rodu, Josef Podzimek, byl dokonce léta místním kronikářem. Kdo jiný by měl vědět, proč se to tu tak divně jmenuje?

"Když ve středověku řádil mor, tak ti zdraví lidé opouštěli ty nemocné a vystěhovali se dál, k pramenité vodě, která tu je. A že se vystěhovali v důsledku moru, čili skrz mor, z toho pro lepší výslovnost byla Krsmol."

/Harvalík/ "Tak bylo by to pěkné, ale jak pak vysvětlíme, že nikde v historických dokladech nemáme ani jednou na konci -r?"

/Janáč/ Vymřeli ti, kteří uměli psát. Jazykovědce Milana Harvalíka mor nepřesvědčil. Pro objasnění názvu obce Krsmol má mnohem jednodušší vysvětlení:

"Předpokládá se existence osobního jména Krsmol, čili Krsmola podle místního jména byla Krsmolova ves."

/Janáč/ "Pan Krsmol dostal své jméno asi proto, že byl váhavý. Podle Harvalíka totiž kdysi existovalo sloveso krsmati, což znamenalo váhat nebo otálet."

/Harvalík/ "A to tvoření - krsmati, krsmol - je podobné, jako když ze slovesa sočiti ve smyslu ohlašovati vzniklo slovo sokol."

Začíná to vypadat, jako by naši předkové neměli žádnou fantazii a všechny vesnice pojmenovávali po někom. A tak se to jejich potomci v Krsmoli pokoušejí vynahradit. Jako třeba Anna Krámská:

"Říká se, že tady byly bažiny a nad tím lítaly takové malé mušky, které vypadaly jako moli. Takže když jste tu procházel, tak to vypadalo jako skrz moly. Proto Krsmol."