Divnopis: Líně

S Divnopisem dnes navštívíme Líně na Plzeňsku.

Líně na Plzeňsku, foto: Google Maps

Líně – to zní velmi povědomě. Ale my už jsme zvyklí, že co se v Divnopisu zdá na první pohled jasné, to nám místní lidé hned vyvrátí.

„No to byste podceňoval zase, tady jsou pilní lidé, čilí.“

No vždyť říkám. Pan František Froněk má pro nás jiné vysvětlení.

„Tady byl velký rybník za Líněma a tam byly ryby, líni takzvaní, a od toho že vznikl název obce.“

Lidé z Líní jsou asi rození jazykovědci. Jejich kolega z Ústavu pro jazyk český Milan Harvalík totiž tvrdí, že myšlenka spojovat název Líní s rybami, líny, je jeden z nejnovějších výkladů tohoto místního jména.

Lín obecný

„Existuje totiž místní rodák, profesor Skála, významný český germanista, který se zabývá rovněž onomastikou a právě v posledním roce uveřejnil článek, který se týká rybníku v okolí Líní a jen tak na okraj tam poznamenává, že i tenhleten výklad místního jména, tedy z označení ryby, by byl možný.“

Starší, dodnes stále platná teorie říká, že Líně byly pojmenovány podle lenosti místních obyvatel.

„Došlo k pojmenování té obce buď přímo na základě vlastností těch lidí anebo přes osobní jméno. Čili nějaký pan Léňa, který byl pojmenován podle vlastnosti – lenosti, založil Líně a jeho rodina tam žila.“

Leností se dnes nikdo nechlubí, natož aby tak pojmenovával své dítě. Naši předkové to ale podle Harvalíka měli nějak jinak.

„Záměrně se novorozenci dalo jméno, které mělo být opakem jeho vlastností a to proto, aby v budoucnu, v představách našich předků, byl ten člověk chráněn před nebezpečím, ať už ze strany lidských nepřátel nebo třeba i ze strany nejrůznějších božstev nebo démonů. Jestliže o někom řeknete, že je líný nebo že je budižkničemu, tak asi vám nebude stát za to, abyste se s ním nějak zvlášť zabýval a aby byl pro vás nebezpečný.“