Divnopis: Obrataň
Na okraji Vysočiny, asi v půli cesty mezi Táborem a Pelhřimovem, žije přes 800 lidí v obci Obrataň. Jak nás už Divnopis možná naučil, rozhodně nejde o vísku bez tradice, vždyť první písemná zpráva o ní je už téměř šest a půl století stará. Ovšem desetkrát větší Choceň na Ústeckoorlicku je tady už nejméně 780 let. O obou se ve svém pátrání zmíní Marek Janáč.
Pěkné jméno, tahle Obrataň. Když se ptáme místních po původu názvu, bez zaváhání z rukávu vychrlí starou pověst. To je i případ pana Františka Salače.
„Když Žižka utíkal před křižákama v dobách jeho největší slávy, tak vlastně nechal překovat koně obráceně, aby zmátnul křižáky, a nechal to vlastně ve vesnici, že jo, a ta vesnice podle toho dostala název Obrataň.“
Trochu s obavami předkládáme teorii jazykovědci Milanu Harvalíkovi.
„Tak o tomhle tomto se mluví, to je pravda.“
Pověsti se vyprávějí, ale skutečnost? On byl ten bratr Žižka opravdu skvělý stratég, ale vypadá to, že jazykověda jeho vliv na pojmenování Obrataně odmítá uznat.
„S Žižkou to nemůže mít dost dobře nic společného už proto, že první doklad místního jména Obrataň je z roku 1365, tedy z doby, kdy Žižka ještě ani nebyl na světě.“
„Podobně třeba jako místní jméno Choceň, což nám ukazuje, že tam došlo k nějakému měkčení, odborně to nazýváme palatalizace. To měkčení bylo vyvoláno příponou j s měkkým jerem, ta měla přivlastňovací význam a přidávala se k osobním jménům. Takže z toho všeho nám dohromady vyjde, že základem místního jména Obrataň je osobné jméno Obratan a Obrataň původně znamenalo Obratanova ves.“
Moc nechybělo a Obrataň by se dnes jmenovala docela jinak. Stačil na to jeden nedovzdělaný písař s příšerným rukopisem.
„V jednom historickém dokumentu se objevil jméno Obrataň napsáno takovým způsobem, že z toho později - pouze v písemných pramenech – vzniklo jméno Zubrotaje, takže někdy byla obec Obrataň označována jako Zubrotaje. Ale bylo to jenom z toho špatného čtení,“ uzavírá Harvalík.
