Divnopis: Ostrata

V seriálu Divnopis vyhledáváme divné názvy měst a vesnic v celé republice. Dnes nás mikrofon reportéra Marka Janáče zanese na Moravu, do Ostraty.

V Ostratě se to lidmi jenom hemží, ale co by ten název mohl znamenat, to netuší:

"My zme tady teprv štvrtý rok, a my se tak jako nezajímáme nejak," odbývá nás majitelka krásného holubníku. A tak jdeme na druhý konec Ostraty, kde na zahrádce nacházíme staršího muže:

"Ostrata?"

Skoro to vypadá, jako kdyby to slovo slyšel Stanislav Hrazdíra po prvé. Nakonec dokáže datovat i legendy:

"Možná v tom roce 1230 nebo tak tady projížděla šlechtična, víte, a něco ztratila. A tak říká: Ó, ztráta! A tím to bylo, cha, cha cha..."

Jak už to tak v našem seriálu bývá, skutečnost je trochu někde jinde.

"Jméno vesnice Ostrata vzniklo z jména potoka,"říká jazykovědec Milan Harvalík, podle kterého je potok poprvé připomínán už roku 1261.

"První část toho jména souvisí s přídavným jménem 'ostrý' tak, jak to známe třeba z jmen Ostrava nebo Ostravice. Mimochodem jméno Ostrava také vzniklo z jména řeky. Ta řeka se původně jmenovala Ostrava, přenesla se na město, a pak, aby se to rozlišilo, tak řeka byla přejmenována na Ostravice. Čili ten základ 'ostrý' u vodních toků znamená 'rychle tekoucí'. No a ta přípona 'ata' není tak úplně častá, ale objevuje se, takže nemáme problém s tím, vykládat to tak, jak jsem to teď právě udělal."