Divnopis: Prosetín
Zajímavou kapitolou mezi divnými názvy jsou ty vesnice, které kdysi zněly hanlivě a později je jejich obyvatelé přejmenovali. Tak třeba dnešní pražská městská část Hloubětín, se kdysi jako vesnice jmenovala Hloupětín. Hledat tyto staré změny se vydáme s reportérem Markem Janáčem.
"Nějaká prasata se tady musela zabíjet,"
uvažuje paní Anežka Šmahelová, když se jí ptáme, proč se to tu jmenovalo Prasetín. Přesný výklad původu tohoto názvu podává jazykovědec Milan Harvalík.
"Základem je výraz spojený s tím 'prase', ale bylo to jméno osobní, čili člověk Praseta řekněme založil obec, která se podle něj jmenovala Prasetín, ale pořád ten základ samozřejmě tam byl negativní."
Otázka je, proč někdo dal kdysi dávno svému milému dítěti jméno Praseta. Podle Harvalíka to souvisí s psychologií našich předků.
"V těch dávných dobách mělo totiž jméno velmi silný význam pro svého nositele. A význam, který v tom jméně existoval, měl toho člověka buď nějakým způsobem proslavit - dejme tomu jméno Václav znamenalo 'více slavný, slavnější' - a nebo na druhou stranu měl toho člověka chránit. A to mohlo být prováděno dvěma způsoby. Jednak se dalo jméno, které mohlo působit výhrůžně nebo nebezpečně. Třeba existovalo osobní jméno Kyj, z toho máme taky v Praze čtvrť Kyje. Jestliže se někdo jmenuje Kyj, bude to asi člověk silný, nebezpečný. Pak byla druhá možnost, dát tomu člověku takové jméno, které už dopředu okolí signalizuje, že ten člověk je naprosto neškodný, malý, nenápadný, není třeba si ho vůbec všímat."
Bylo to hlavně proto, aby si ho nevšímali zlí duchové a tak vznikala taková jména jako starodávné Někrasa, Potvor a nebo třeba námi uvažované jméno Praseta.
"Je to prostě někdo, kdo nám nestojí ani za všimnutí."
Divnopis si můžete koupit také jako bohatě ilustrovanou knihu. Vyšla ve vydavatelství Českého rozhlasu - Radioservis, které má katalog na internetové adrese www.radioservis-as.cz.
