Dno se blíží, euro vzdaluje

Evropská unie nyní prožívá nejhorší dny a týdny hospodářské recese. Hospodářství unie i eurozóny se letos pod tíhou dopadů ekonomické krize propadne shodně o čtyři procenta. Vyplývá to z prognózy, kterou v pondělí zveřejnila Evropská komise.

Zasedání Národní ekonomické rady vlády, foto: ČTK

Ekonomický propad celé Evropské unie v průměru o čtyři procenta je podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka odhad reálný:

"V těch velkých zemích, jako je Německo, Itálie, ten propad se asi dnu blíží, nicméně pro země našeho typu funguje ještě jakési zpoždění. Zejména ohrožené země našeho typu, nemyslím tím právě Českou republiku, ale spíše země naší velikosti nebo země menší, mohou v průběhu dalších měsíců roku 2009 vykázat ještě bohužel horší hospodářské výsledky než ukazují dnešní odhady."

Prognóza Evropské komise říká, že českou ekonomiku kvůli hospodářské krizi letos čeká pokles o 2,7 procenta. Podle hlavního ekonoma UniCredit bank Pavla Sobíška by už ale černější výhledy vývoje ekonomik vycházet neměly:

"Výhled pro Česko je sice o něco lepší než pro všechny velké země Evropské unie, na druhou stranu ve srovnání například s Polskem nebo s Bulharskem je o něco horší. Vzhledem k tomu, že začínají přicházet některé příznivé zprávy z ekonomiky, mohlo by se jednat o jednu z posledních revizí makroekonomického výhledu směrem dolů."

Příští rok by měl hrubý domácí produkt České republiky opět začít růst zhruba o 0,3 procenta. "Zdá se, že právě teď prožíváme nejtěžší dny a týdny recese, a že už ale začínáme cítit známky stabilizace, a příští rok, doufejme, nastanou první známky oživení,"řekl ministr financí v demisi Miroslav Kalousek.

Foto: archiv Radia Praha

Očekává se, že ekonomické zpomalení bude mít silný dopad na trh práce. Výrazně se také podle prognózy Evropské komise propadne rozpočtový schodek České republiky - letos vzroste na 4,3 procenta hrubého domácího produktu z loňského půl druhého procenta a příští rok se hospodaření propadne dokonce až na 4,9 procenta HDP. Ke konci dubna vykazuje státní rozpočet schodek 56 miliard korun, což je výrazně více než loni. Podle náměstka ministra financí Eduarda Janoty je hlavním důvodem nižší příjem z daní:

"Všechny rozhodující daně - z přidané hodnoty, daň spotřební, daň z příjmů právnických osob i fyzických osob - se velmi výrazně odchylují od záměru rozpočtu. Lze tedy předpokládat, že celoročně ten výpadek daní bude někde v řádu 100, 110 miliard korun. A od toho se potom odvine i ten možný deficit. Já doufám, že nebude vyšší než 150 miliard korun. Je velmi obtížné říct, jaký skutečně bude, protože makroekonomické prognózy se neustále mění, a to spíše k horšímu, takže v tomto smyslu je odhad celkového deficitu velmi obtížný."

Pro přijetí společné evropské měny by přitom stát měl hospodařit s nižším než tříprocentním schodkem hrubého domácího produktu.