Spasí NERV českou ekonomiku?

Vláda Petra Nečase minulý týden obnovila činnost Národní ekonomické rady vlády, která vešla ve známost pod mediálně vděčnou zkratkou NERV. Slovo obnovení se ale ukazuje jako ne úplně přesné. Nový NERV má trochu jiné složení i trochu jiné úkoly.

Pavel Kohout

Původní Národní ekonomická rada vlády, kterou inicioval a koordinoval tehdejší premiér Mirek Topolánek od ledna do září loňského roku, měla deset členů. V té nynější jich je patnáct. Úkolem dřívějšího NERVu bylo hledat a navrhovat recepty, směřující k udržení a urychlení ekonomického růstu České republiky, což by v obecné rovině mohlo a mělo platit i pro nový tým. Ten ovšem vznikl již za trochu jiných podmínek, připomíná jeden z členů rady, Pavel Kohout:

"Ten hlavní rozdíl je, že ten starý, původní NERV byl založen v období ekonomického propadu, hluboké recese, takže ten hlavní úkol byl, jak se okamžitě vyrovnat s recesí a co se s tím dá dělat. V současné situaci ekonomika už tu recesi z větší části překonala, nebo aspoň z velké části, takže řešíme trochu takové radostnější problémy, jako jsou střednědobé a dlouhodobé výhledy, jako je zlepšení efektivity veřejných zakázek..."

Petr Zahradník

Ale jak dodává další ekonom z poradní patnáctky Petr Zahradník, určité rozdíly jsou i mezi tehdejšími a dnešními politickými okolnostmi:

"Ten předcházející NERV vznikl jaksi ad hoc, v čase krize a v čase začátku českého předsednictví, v podstatě v průběhu již zaběhnutého vládního mandátu, kdežto tento začíná v podstatě s fungováním nové vlády a mám pocit, že tam bude daleko větší prostor pro ta koncepčnější řešení než pro ta řekněme ad hoc, velmi praktická a operativní řešení, která si vyžádala třeba i potřeba českého předsednictví a potřeba reagovat na krizi."

Shodu se svými kolegy projevil také další člen rady, Tomáš Sedláček. Ještě více ale zdůraznil otázku větší koncepčnosti práce nové Národní ekonomické rady vlády, která se bude scházet častěji a v pravidelnějších intervalech, než její předchůdkyně, a také v rámci rady vznikne šest projektových týmů zaměřených na zlepšení jednotlivých oblastí ekonomiky:

"Dohodli jsme se na tom, že to bude trošku koncepčnější, než minule, protože minule to bylo skutečně spíš hašení ohně a když jsme se snažili dohnat jakýsi časový skluz u těch opatření proti krizi. Teď bude těch šest skupin, takže každý se zapojí do několika skupin. Další věc, která tu je: je dobře, že do toho zapojíme studenty, takže ta práce bude dlouhodobější, bude to víc zaměřeno na reformy a dlouhodobé věci, než na ta krátkodobá opatření, která měla opravdu jenom vykolíkovat ty největší nedostatky toho loňského roku,"říká Sedláček. A my dodejme, že projektové týmy budou kromě členů rady tvořit také další odborníci.

A kterých šest oblastí má jejich činnost pokrýt?

"Oblast veřejných rozpočtů a jejich stabilizace a zastavení zadlužování jako první okruh. Jako druhý okruh důchodová reforma. Jako třetí okruh je samozřejmě oblast zmenšování korupčního prostoru, ale také zvýšení transparentnosti vydávání veřejných prostředků. Jako čtvrtý okruh je okruh ekonomické politiky v rámci Evropské unie. Pátou oblastí je základního udržení konkurenceschopnosti. No a šestou oblastí je oblast podpory podnikání," uvedl premiér Petr Nečas. Ten také vysvětlil, proč kabinet kromě ministrů s odborným zázemím jejich úřadů potřebuje ještě další velký tým:

Petr Nečas, foto: www.vlada.cz

"Vláda si uvědomuje, a v žádném případě se nehodlá tvářit, že by tomu bylo jinak, že nemá žádný patent na rozum, že potřebuje v těch klíčových ekonomických oblastech velmi silnou kvalifikovanou a kompetentní zpětnou vazbu a že právě tato skupina ekonomických expertů, musím říct nestranických, nepolitických, tak je schopna tuto zpětnou vazbu poskytnout a my chceme mít skutečně co nejsilnější a nejfundovanější odborné zázemí pro plánované reformy."

Sociální demokracie ústy jejího lídra Bohuslava Sobotky ale označila premiérova slova za přiznání bezradnosti vlády, byť samotnou existenci skupiny ekonomických expertů jako poradního sboru kabinetu a priori neodmítá:

"Já si nemyslím, že je úplně zbytečný, ale v každém případě má vládě kompenzovat fakt, že vláda nemá žádnou vlastní hospodářskou politiku. Pokud se podíváme na programové prohlášení vlády, tak tam v této oblasti nejsou definovány žádné cíle, není tam nic, co by hovořilo o podpoře hospodářského růstu nebo o podpoře vzniku nových pracovních míst. A myslím si, že premiér Nečas tím, že znovu zřídil NERV, tak se snaží zakrýt fakt, že vláda v tuto chvíli nemá definovanou žádnou věrohodnou hospodářskou strategii."

Z jiného úhlu se na složení NERVu podíval publicista Petr Holub. V on-line deníku Aktuálně.cz připomněl, že v týmu patnácti lidí jsou jen dva reprezentanti akademické sféry a prezidentův kancléř, zatímco až jedenáct osob pracuje v soukromém byznysu a exministr financí Eduard Janota do něj míří. Petr Holub pochybuje, že by nehonorovaní členové týmu prosazovali veřejný zájem víc, než prospěch svých zaměstnavatelů. Až šest členů NERVu pracuje na významných místech v institucích, které provozují penzijní fondy či životní pojištění. A to může ovlivnit jejich pohled na penzijní reformu, jejíž určitá podoba může způsobit státu nemalé náklady a posílit výnosy penzijních fondů.

A tak sice NERV možná bude opravdu pracovat jako kvalitní expertní tým, ale celkem jistě je to podle Petra Holuba silný tým lobbyistů. Pokud by však měl publicista pravdu, mohlo by to dát nové vyznění slovům premiéra Nečase, podle něhož sice vláda rozhoduje sama, ale poradní orgán může její rozhodnutí ovlivnit.