Dramatický příběh herečky Jiřiny Štěpničkové vypráví film Past
První filmovou roli dostala v sedmnácti. V Národním divadle excelovala v tragickém dramatu Maryša. Hrála ve filmech, její popularita strmě stoupala. Během druhé světové války odmítala hrát v německy mluvených filmech. V 50. letech se Jiřina Štěpničková stala obětí jedné z akcí komunistické tajné policie.
Film Viktora Polesného se zaměřuje právě na období její nezdařené emigrace na Západ. Slavnou herečku představuje Zuzana Stivínová, pro kterou bylo náročné hrát postavu, kterou si mnoho lidí ještě pamatuje. Pomohl jí několikahodinový rozhovor s jejím synem, hercem Jiří Štěpničkou, který jí o mamince otevřeně vyprávěl.
"Ona byla strašně čestná. Jako kdyby naschvál byl takový člověk zneužit. Jak říkal její syn Jiří, ona byla svá, ale co se týče morálky, tak aby nemusela kolaborovat a hrát v německém filmu, tak si rozdrtila zdravou nohu. Přišlo mi, že se vždycky snažila být čestná. A to chtěli zlikvidovat, tuhle čistotu."
Jiří Štěpnička: falešný převaděč se mnou skočil do potoka
Jiřímu Štěpničkovi byly v době útěku tři roky. Pro něj byl film velmi emotivní. Dodnes si vybavuje například falešného převaděče:
Jak dodal Jiří Štěpnička, o tom, že byla při pokusu o útěk vlákaná do pasti, se jeho maminka dozvěděla až po rehabilitaci. On za ní mohl do vězení přijít čtyřikrát ročně. Štěpnička podle režiséra Viktora Polesného do scénáře filmu nezasahoval. Po několika stránkách ho odmítl číst, protože vzpomínky byly stále příliš bolestivé.
Tvůrci zdůraznili, že nejde o dokument, ale o umělecké dílo natočené podle knihy Šárky Maixnerové.
"My jsme se soustředili s režisérem Viktorem Polesným na zobrazení těch padesátých let, aby dnešní divák nezapomínal, aby naše děti věděly, že se něco takového dělo," dodává herečka Zuzana Stivínová.
Někteří kolegové ji zradili, jiní žádali milost u prezidenta
Po pouhých dvou dnech procesu byla Jiřina Štěpničková v prosinci 1952 odsouzená k patnácti letům vězení. Nakonec jí byl trest snížen na deset let. Téměř celou dobu byla v pardubické věznici. Podmíněné propuštění přišlo dva měsíce před prezidentskou amnestií v roce 1960.
