Ekonomický přehled týdne

Foto: Steve Buissinne, Pixabay / CC0 Public Domain
0:00
/
0:00

CzechInvest loni zprostředkoval investice za 64 miliard korun. Přetahování podniků o zaměstnance se projevilo růstem nástupních mezd. Ceny nemovitostí loni rostly o víc než 10 procent. Trať z Prahy do Kladna s odbočkou na letiště vyjde na 31 mld Kč.

CzechInvest loni zprostředkoval investice za 64 miliard korun

Foto: Steve Buissinne,  Pixabay / CC0 Public Domain
České i zahraniční firmy plánují investovat v Česku více než 64 miliard korun. Sto nových investičních projektů v této hodnotě loni zprostředkovala státní agentura CzechInvest. Nejvíc v ČR investují firmy z Nizozemska, Německa, Rakouska a USA. Díky investicím by mělo vzniknout 12 tisíc pracovních míst.

"Žádoucí je další zvyšování podílu investic s vyšší přidanou hodnotou. Pomoct v tom může úprava systému investičních pobídek zaměřená nikoli na nová pracovní místa, ale na růst mezd a zvyšování životní úrovně obyvatel," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).


ČSSD půjde do voleb s návrhem na zavedení bankovní daně

Bohuslav Sobotka,  foto: ČTK
ČSSD navrhuje ve svém volebním programu zavedení zvláštní bankovní daně. Daň je myšlena jako odvod z celkových aktiv banky a nebyla by závislá na výši zisku banky v daném roce. Počítá se zavedením čtyř sazeb. Rozpočet by tak měl podle propočtů ČSSD získat 11 miliard korun ročně. Premiér Sobotka upozornil na to, že speciální daň pro banky má 15 zemí Evropské unie.

Analytici oslovení ČTK uvedli, že by bankovní daň dopadla na klienty bank zdražením služeb. Dalším negativním důsledkem zavedení daně pro jeden sektor ekonomiky by podle některých ekonomů bylo odrazování od dalších zahraničních investic v ČR.


Přetahování podniků o zaměstnance se projevilo růstem nástupních mezd

Foto: Ladislav Bába,  archiv Českého rozhlasu
Loni v České republice výrazně rostly nástupní mzdy. Podle průzkumu společnosti Hays se zvýšily mzdy nabízené novým zaměstnancům o 10 až 15 procent. Personálně poradenská společnost vyhodnotila 6 tisíc registrovaných pracovních nabídek a data poskytnutá 20 ti tisíci uchazeči o pracovní místa. Čili zkoumala nástupní mzdy, které nabízely podniky.

Zjistila, že nejvíc rostly platy na místech, na která nastupovali absolventi škol. A to meziročně o 10 až 20 procent. Podle toho, o jaké obory šlo. Naopak lidé, kteří nastupovali na manažerské posty, měli mzdy v podstatě stejné jako o rok dříve.

Průzkum také například ukázal, že je dost zaměstnanců, kteří by byli ochotni změnit místo. Popsal ředitel Hays Česká republika Ladislav Kučera:

"Nadpoloviční většina respondentů se vyjádřila, že nejsou dostatečně motivováni k efektivitě práce, a jsou otevřeni novým nabídkám na trhu práce, což je docela alarmující zjištění pro stávající zaměstnavatele."

Foto: archiv Českého rozhlasu - Radia Praha
Zvlášť v situaci kdy mnohé podniky těžko hledají zaměstnance, a nabízí i jiné benefity. Potvrdil to i ředitel personálně poradenské společnosti Mc Roy Tomáš Surka:

"Dneska benefit už nemusí být jen stravenka nebo využití služebního auta. Stále populárnější je například flexibilní pracovní doba. Není například neobvyklé, že se zavádějí dny, kdy si člověk může vzít svého domácího mazlíčka na pracoviště a spousta dalších věcí."

Hlavně mladým lidem v poslední době velice záleží na skloubení práce a volného času.


Ceny nemovitostí loni rostly o víc než 10 procent

Foto: fantasista,  FreeDigitalPhotos.net
Pořídit si bydlení - ať už dům, byt nebo pozemek pro stavbu - je stále dražší. Jen v loňském roce stouply ceny o více než 10 procent. Vyplývá to z indexu, který vydává Hypoteční banka. Ten vychází z cen, za které si prostřednictvím hypotéky koupili byt její klienti. O jaké byty je největší zájem, popsala mluvčí banky Marie Mocková:

"Češi preferují byt o velikosti 2+kk, nebo 2+1. Nejčastěji se prodávají nemovitosti v Praze a Středočeském kraji."

Velká města a především metropole přitom mají cenovou hladinu nejvyšší. Ceny nových bytů v Praze vzrostly meziročně dokonce o 15 procent. Růst cen souvisí s tím, že zatímco lidé mají díky lepšímu vývoji ekonomiky větší chuť byty a domy kupovat, nabídka je nedostačující. Podle stavebníků a developerů za to může hodně zdlouhavé schvalovací řízení - včetně stavebního povolení - na nové projekty.


Začínají růst i ceny nájemného

Foto: Štěpánka Budková
Kromě cen nemovitostí začaly růst i ceny nájemného. Jen za loňský rok zdražilo průměrné nájemné o 7 procent. Liší se to podle regionů a také podle kvality pronajímaných bytů. Nejvyšší nájmy jsou samozřejmě v Praze. Například pronájem průměrné garsonky o 30 metrech vloni vyšel na více než 7 a půl tisíce korun. Zájemci o byt 2+kk si museli připravit 9 a půl tisíce korun a za byt 3+kk s plochou 65 metrů čtverečních si pronajímatelé říkali o 12 a čtvrt tisíce. U větších bytů rostly nájmy i v Libereckém, Jihočeském a Středočeském kraji. Vyplývá to ze statistik společnosti RE/MAX. Její makléř Jan Zachystal uvedl, že nájmy v regionech ovlivnil i rozmach průmyslové výroby:

"Příkladem může být automobilová továrna v Kvasinách. Meziročně došlo k nárůstu ceny nájmů přes 20 procent."

Foto: archiv Českého rozhlasu - Radia Praha
A v sousedním Pardubickém kraji podražily pronájmy garsonek dokonce o více než 45 procent.

Na realitním trhu už začíná být vidět, že se čím dál tím více lidí stěhuje za prací. Kromě růstu ekonomiky, nových pracovních příležitostí a dostatku peněz v kombinaci s malým množstvím nabízených nových bytů, může hrát svoji roli třeba i turistický ruch - hlavně v Praze, uvedl David Jirušek ze společnosti Maxima reality:

"Praha patří mezi jednu z nejbezpečnějších destinací na světě. To přitahuje turisty. Je velké množství bytů, které jsou využívány pro krátkodobé pronájmy. To znamená, že bytů na dlouhodobý pronájem v centru je méně, a o to víc se tlačí cena nahoru."

A kde bylo loni naopak nejlevněji? V Olomouckém kraji stál pronájem garsonky necelé čtyři a půl tisíce. Je vidět, že v regionech, ve kterých je méně pracovních příležitostí, dochází k odlivu lidí, uvolňuje se větší množství bytů, a to samozřejmě tlačí ceny nájmů dolů, a nebo je jejich nárůst minimální.


Dotace za dešťovou vodu

Foto: archiv Českého rozhlasu - Radia Praha
Na účtech za vodu by Češi mohli už brzy ušetřit. Ministerstvo životního prostředí totiž chystá dotace na pořízení nádrží k zachycení dešťové vody. Příspěvkem chce motivovat domácnosti, aby s vodou více šetřily. Mezi žadatele rozdělí až 100 milionů korun. Nejvyšší částka, kterou stát jedné domácnosti přispěje - je až 60 tisíc korun.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce z Hnutí ANO je dotační program rozdělený do více kategorií:

"Jsou tři kategorie. V první jsou dotace na zahradní nádrže, které by měly být určené na zachytávání dešťové vody, a bude to na zalévání. Tam by výše dotace mohla být až 20 tisíc korun. Bude omezená na oblasti, které v minulých třech letech byly poznamenány suchem."

Další příspěvky cílí i na domácnosti z ostatních regionů. Majitelé domů můžou získat například peníze na technologie, které jim umožní místo pitnou vodou splachovat toalety dešťovou. Dotační program nazvaný Dešťovka chce ministerstvo vypsat už letos v dubnu. Přestavba vodovodu a pořízení nádrže s čerpadlem vyjde na sto tisíc korun.


Export českého skla roste, loni se ho vyvezlo za víc než 42 miliard korun

Foto: Libor Kukal
Za loňský rok vyvezly české sklářské firmy zboží za víc než 42 miliard korun. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Český sklářský průmysl roste od roku 2009, kdy skončila ekonomická krize. Během ní se české sklářství propadlo o 12 miliard korun.

Téměř tři čtvrtiny exportu míří do zemí Evropské unie. České sklo je oblíbené i v Rusku nebo na Blízkém východě. Podle Marka Nováka z Asociace sklářského a keramického průmyslu si zahraniční zákazníci kupují hlavně spotřební sklo:

"Populární je užitkové sklo, různé skleničky, vázy. Potom osvětlovací sklo. Z Blízkého východu je slyšet, že jsou české firmy úspěšné. I bižuterie si pořád drží své jméno."


Ministr dopravy chce v Česku vybudovat testovací okruh na samořiditelná auta

Foto: MikeBird,  Pixabay / CC0 Public Domain
Česká republika by mohla mít vlastní okruh na testování samořiditelných aut. Návrh na jeho stavbu chce vládě předložit ministr dopravy za hnutí ANO Dan Ťok. Lokalitu už má vytipovanou, ale nechce o ní blíž mluvit. Podle Ťoka by okruh mohl stát do 5 let.

Elektromobily, připojení auta k internetu a samořiditelná auta. To byla tři nejdůležitější témata, která vláda s odborníky řešila. Než se na české silnice vydají samořiditelná auta na elektřinu, bude nutné změnit zákony, upozorňuje prezident Sdružení automobilového průmyslu Bohdan Wojnar:

"Určitě vzniknou ve městech systémy, které umožní daleko víc a chytřeji využívat dat, která se budou sdílet mezi parkovacími domy, mezi řízením provozu. Přinese to asi v určitých případech zvýšení bezpečnosti, protože 90 procent nehod je způsobeno chybou řidiče."

Bernhard Maier,  foto: archiv Statutárního města Mladé Boleslavi
Šéf automobilky Škoda Auto Bernhard Maier potvrdil, že automobilka se chce zaměřit na elektrická auta:

"Náš plán je jednoduchý. V roce 2025 chceme, aby každá čtvrtá škodovka byla elektrická. Otázka je, kde budeme vyrábět auta a kde baterie. Chceme, aby se auta vyráběla v Mladé Boleslavi nebo v Kvasinách."

Škodovka už dříve uvedla, že v roce 2019 uvede na trh první auto s hybridním pohonem. Následovat by měl vůz čistě na elektřinu. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by do roku 2020 mělo v Česku vzniknout aspoň 1200 napájecích stanic pro elektromobily. Stát výstavbu podpoří více než jednou miliardou korun.


Trať z Prahy do Kladna s odbočkou na letiště vyjde na 31 mld Kč

Cena za modernizaci trati z pražského Masarykova nádraží do Kladna s odbočkou na Letiště Václava Havla vyjde na 31 miliard korun. Původně ministerstvo dopravy předpokládalo cenu o deset miliard nižší. Mluvčí Správy železniční dopravní cesty Kateřina Šubová vysvětlila, proč se stavba prodraží:

Ilustrační foto: aople,  Pixabay / CC0 Public Domain
"Důvodem jsou vyšší ceny hlavně stavebních prací v porovnání s dobou, kdy se dělala studie proveditelnosti. Stavbu výrazně prodraží i tunelové řešení v úseku mezi Veleslavínem a Dejvicemi. Tady plánujeme dva jednokolejné tunely pod střešovickým masivem v hloubce asi 80 metrů."

Cena takovéhoto tunelu se pohybuje kolem jedné miliardy korun na kilometr délky, správa železnic proto předpokládá, že ražba vyjde na 3 až 3,5 miliardy korun. Ambicí správy železnic je zvýšit počet cestujících vlakem mezi Kladnem a Prahou ze současných 6000 na 24.000. Dalších 20.000 cestujících by podle projektu mohlo cestovat na pražské letiště a z něj.