Ekonomický přehled týdne
Poslanci přehlasovali prezidentské veto zákona o střetu zájmů. Sněmovna schválila zvýšení slev na děti, a zamítla změny v elektronické evidenci tržeb. V prosinci stouply ceny o 2 procenta. To jsou hlavní ekonomické události týdne.
Poslanci přehlasovali prezidentské veto zákona o střetu zájmů
Zákon nejvíc kritizovalo hnutí ANO, podle kterého norma míří proti šéfovi hnutí a ministru financí Andreji Babišovi. Tomu patří holding Agrofert, televizní a rozhlasová stanice a vydavatelství. Podle Babiše je cílem zákona dostat ho z politiky:
"Já zásadně odmítám, a je to sprostá lež, že bych někdy někomu odpustil nějaké daně. Zásadně odmítám, že bych si přihrál nějaké dotace. Já o dotacích nerozhoduji. Jaké já mám možnosti dneska? Můžu rezignovat, to by se všem líbilo, proto to dělají, ale takovou radost jim neudělám."
Babiš zatím neupřesnil, jakým způsobem se Agrofertu zbaví. Může ho převést do svěřenského fondu. Počítá s tím, že poslanecký klub hnutí ANO podá na zákon ústavní stížnost. To plánuje i prezident Miloš Zeman.
ČSSD i TOP 09 Babišova slova o komplotu odmítají.
„Já si myslím, že každému soudnému člověku je jasné, že ministr, který rozhoduje o dotacích, je sám čerpat nemůže,"řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Poslanci schválili zvýšení slev na děti, zamítli změny v elektronické evidenci tržeb
Sněmovna schválila vládní daňový balík, který především zvyšuje daňové slevy na druhé, třetí a další dítě. Poslanci v něm zamítli návrhy úlev v elektronické evidenci tržeb, které vznesl ministr financí Andrej Babiš (ANO) a vládní KDU-ČSL. Neprošly ani návrhy pravice na snížení sazeb daně z přidané hodnoty nebo na zrušení solidární přirážky daně z příjmů. Daňový balík musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. V účinnost má vstoupit k 1. dubnu. Vyšší slevy na děti bude možné uplatnit zpětně od počátku roku.
Ministr Babiš neuspěl s návrhem, aby pod evidenci tržeb nespadaly nákupy v e-shopech v těch případech, kdy zákazník platí kartou přes internet a transakce se odehraje bez osobní účasti. Z evidence chtěl vyloučit i živnostníky s paušální daní. Se svými návrhy změn v EET neuspěli ani vládní lidovci. Šlo například o výjimku pro podnikatele s ročními příjmy do 414.000 korun a podnikatele, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost a měsíčně nevykážou zisk vyšší než 5401 korun.
Poslanci naopak schválili návrh rozpočtového výboru na snížení limitu pro výdajové paušály živnostníků z nynějších dvou milionů na jeden milion korun. Výdajové paušály slouží živnostníkům při výpočtu základu daně. Místo toho, aby dokládali jednotlivé výdaje během roku, uplatní je paušální částkou, kterou zákon stanoví procentem, a to podle jednotlivých druhů podnikání.
Stát loni přislíbil investiční pobídky za 12 mld, nejvíc Nexenu
Více než dvaadvacetimiliardová investice Nexenu je jednou z největších v historii Česka. Korejský výrobce pneumatik postaví továrnu v průmyslové zóně Triangle na Žatecku. V roce 2020 počítá firma s tisícovkou zaměstnanců a během šesti let od zahájení výroby má zaměstnávat až 1500 lidí.
Mzdy by se letos mohly dál zvyšovat
I letos by se mohly dál zvyšovat mzdy. Ekonomové vychází z aktuálního stavu na trhu práce a posledních údajů o výši nezaměstnanosti v České republice. Ty zveřejnil statistický úřad. Podle něj v prosinci míra nezaměstnanosti mírně stoupla na 5,2 procenta. Byla nejnižší za posledních 8 let, a stále nejlepší v Evropské unii. Za mírným zvýšením míry nezaměstnanosti stojí konec sezonních prací, upozorňuje hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek:
"Nebýt tohoto faktoru, tak by nejspíše nadále klesala. Nezaměstnanost je natolik nízká, že vytváří, a bude vytvářet tlak na růst ceny práce, tedy mzdy, v průběhu celého letošního roku."
Tedy zejména pracovních sil. Letos se čeká další růst ekonomiky a podniky mohou spoléhat na vyšší zakázky. Také proto, že dobré signály přicházejí i z ostatních evropských zemí. Zejména z Německa, které je největším odběratelem českého exportu. To bude vytvářet další tlak na firmy, aby si jednak udržely stávající zaměstnance a jednak hledaly nové. Například hlavní ekonom ING Jakub Seidler odhaduje, že letos by mohly průměrné mzdy v České republice v průměru zrychlit svůj růst o zhruba 4 a půl procenta. Záleží samozřejmě na profesi a na regionu.
Od července mají dostat všechny zdravotní sestry přidáno, pomůže dotace
Vláda schválila stavbu tří průmyslových zón se státní podporou
Nové průmyslové zóny se státní podporou by měly vzniknout v letech 2017 až 2022 u Chebu, ve Veselí nad Moravou a v Moravských Budějovicích. Materiál schválila vláda. Ministerstvo zemědělství na listopadovém jednání předchozí návrh zablokovalo, ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) nesouhlasil s tím, aby se zóny vznikaly na nejkvalitnější půdě. Celkové náklady na stavbu činí 765 milionů korun, maximální dotace ze státního rozpočtu by neměla přesáhnout 573 milionů.
Ceny stouply v prosinci o 2 procenta
"Řada restaurací využila zavedení elektronické evidence tržeb k tomu, aby zdražila. Je to jeden z vlivů, ale svým dílem přispívá i větší poptávka spotřebitelů, neboť rostou mzdy a klesá nezaměstnanost."
Česká ekonomika dosáhla dvouprocentní inflace, což je podmínka pro ukončení devizových intervencí proti silné koruně. Přesné datum zatím nikdo nezná. Česká národní banka pouze naznačila, že ukončení intervencí může nastat v letošním druhém čtvrtletí. Podrobnosti dodává hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová:
"Centrální banka přijala tzv. tvrdý závazek, kdy veřejně oznámila, že neskončí s režimem kurzového závazku dříve, než začátkem druhého čtvrtletí. Takže se nedomnívám, že je pravděpodobné, že by to banka udělala dříve, i když samozřejmě ekonomice by už to prospělo."
Pokud by koruna po konci intervencí posílila, lidem by se zlevnilo dovozové zboží, nákupy v cizině nebo třeba dovolená. Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27ti korun za euro.
V Česku ubývá hostinských
Zavedení elektronické evidence tržeb má podle Karla Havlíčka z Asociace malých a středních podniků a živnostníků na ukončení živností jen nepatrný vliv:
"Zatímco v těch minulých letech ubývalo přibližně 4500 podnikatelů v oblasti stravování ročně, tak v tom posledním roce to vypadá na číslo 4800. Čili je to o nějaká 3 až 4 procenta více, což pravděpodobně není nic zásadního."
Podle něj se na poklesu živností projevilo například zdražení některých surovin. Namísto do hospod si lidé stále častěji chodí pro lahvová piva do supermarketů. V neposlední řadě hraje roli i přesouvání lidí z vesnic do měst. Na to doplácejí hlavně venkovské výčepy.
