Ekonomický přehled týdne
Rozpočet skončil v rekordním přebytku 62 miliard korun. Přes elektronickou evidenci tržeb prošlo už více než 80 milionů účtenek. Češi loni utratili v e-shopech 98 miliard korun. Jaké daňové změny nás čekají v roce 2017? To jsou hlavní témata ekonomického přehledu týdne.
Rozpočet skončil v rekordním přebytku 62 miliard korun
Stát loni hospodařil s přebytkem 61 miliard 800 milionů korun. Je to nejlepší výsledek za dobu existence samostatného českého státu. Schválený rozpočet přitom počítal se sedmdesátimiliardovým schodkem. Lepší výběr daní a dobrá kondice ekonomiky pomohly podle ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO Česku k penězům. Řekl, že by stát měl přebytek použít na zmenšení státního dluhu:"Vybrali jsme o 20,8 miliardy na daních navíc. Je vidět, že práce finanční správy a celní správy přináší velice efektivní výsledky."
Podle bývalého ministra financí a předsedy opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska je za přebytkem ekonomický růst a neschopnost vlády investovat:"Přebytek je způsoben ekonomickým růstem, o který se vláda nezasloužila, ale je dobře, že existuje, a především neschopností vlády investovat. Ona neutratila ty peníze, které byly plánovány na investice. Takže to jediné rozumné, co lze s přebytkem udělat, je snížit o něj státní dluh. V tomto případě s ministrem financí souhlasím."
O použití peněz rozhodnou poslanci. Lidovci chtějí část peněz investovat třeba do výstavby čističek odpadních vod. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Volného z hnutí ANO je třeba investovat hlavně do dálniční sítě.
Přes elektronickou evidenci tržeb prošlo už více než 80 milionů účtenek
Podnikatelé už přes elektronickou evidenci tržeb (EET) poslali přes 80 milionů účtenek. Někteří provozovatelé si stále stěžují, že systém zpomaluje jejich práci - zvláště u provozoven, kde musí nárazově obsloužit velké množství hostů, například v hudebních klubech, tvrdí ředitel Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.Někteří podnikatelé si ale systém EET stále nepořídili, přestože jim to nařizuje zákon. Generální finanční ředitelství dosud obdrželo zhruba 2000 stížností. Vzhledem k počtu účtenek odeslaných přes EET to ale šéf finančního ředitelství Martin Janeček považuje za zanedbatelné číslo. Kontroly navíc finanční ředitelství posílá jen na vybrané subjekty.
"Když nám někdo označí konkrétní případ, kdy účtenka nebyla vydána, tak to neznamená, že tam někdo okamžitě jde na kontrolu. Systém je nastaven tak, že se to analyticky vyhodnocuje. Pokud víme, že jsme ten provoz sami kontrolovali, a bylo tam všechno bez problémů, tak to vyhodnotíme tak, že není důvod jakoukoliv kontrolu provádět."Průzkum ČSOB říká, že před sebou máme optimistický rok
Podle průzkumu ČSOB máme před sebou optimistický rok. Letos chce svým zaměstnancům přidat téměř polovina malých a středních podniků. Desetina dokonce počítá s růstem mezd o víc než pět procent. Hlavním důvodem je ekonomická situace v Česku - růst ekonomiky a nízká nezaměstnanost, s kterou souvisí i nedostatek pracovníků na trhu. Ekonomové se shodují že se platy zvýší téměř všem.Podle ekonoma Pavla Sobíška z UnitCredit Bank zažijeme v letošním roce nejrychlejší zvyšování mezd od roku 2008. Celkové tempo se přiblíží pěti procentům. Rychleji porostou platy nejhůře placeným profesím kvůli mimořádně silnému zvýšení minimální mzdy. Zároveň platí, že na vyšší mzdy se mohou těšit spíš lidé, kteří pracují ve větších firmách.
Daňové změny v roce 2017
V roce 2017 nás čekají i daňové změny. Čeká nás například rozšíření elektronické evidence tržeb na další podnikatele nebo změny v daňovém zvýhodnění na děti. Některé novinky platí už od 1. ledna, jiné začnou platit až během roku.Vyšší spotřební daň od ledna platí pro tabákové výrobky. Cigarety tak podraží až o 1 korunu na krabičku. Od Nového roku stoupla i minimální mzda na 11 tisíc korun hrubého, zvedla se tak o 11 stovek, což je historicky největší skokové zvýšení. Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka by navíc chtěl, aby se minimální mzda zvyšovala i v budoucnu.
Elektronická evidence tržeb se od dubna rozšíří i na běžné obchody i velkoobchod. Ministerstvo financí ale navrhuje, aby se EET nevztahovalo na podnikatele s paušálem a ročními příjmy do 250 tisíc korun ročně. O tom se bude hlasovat nejspíš už v lednu při jednání o tzv. vládním daňovém balíčku.Vláda chce také zvýšit úlevy na děti, vysvětlil daňový odborník PricewaterhouseCoopers Tomáš Hunal:
"Zvýšení se týká druhého dítěte, částka zvýšení bude odpovídat 200 korunám měsíčně. Dále dochází ke zvýšení daňového zvýhodnění na třetí a každé další dítě, a to o tři sta korun měsíčně."
Sleva na druhé dítě tak ročně přesáhne 19 tisíc korun a u třetího a dalšího dítěte 24 tisíc korun. Platit by měla začít také od dubna, bude ale možné ji uplatnit i zpětně od začátku tohoto roku. Náklady na školku, které si mohou rodiče odečítat na dani z příjmu, se zvýší, a to na 11 tisíc korun.
Češi loni utratili v e-shopech 98 miliard korun
98 miliard korun - tolik peněz loni utratili Češi za nákupy v internetových obchodech. O pětinu víc než v roce 2015. Vyplývá to z údajů Asociace pro elektronickou komerci, která letos čeká prolomení hranice 100 miliard korun. Velmi silným obdobím byla doba před vánočními svátky. Lidi lákaly i slevy, které některé e-shopy koncem listopadu nabídly. Celoročně ale nejrychleji rostl zájem o nákupy potravin, a to o víc než jednu třetinu, říká ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška.
"Stojí za tím hlavně to, že služby prodávající toto zboží jsou více dostupné. Je to opravdu nový segment, proto je tam procentní nárůst největší. Zákazníci si zvykají nakupovat rychloobrátkové zboží, a čím více se tato služba bude rozšiřovat, tím více budou zákazníci nakupovat."
Ne všichni dopravci se dokážou s rostoucím zájmem o nakupování v e-shopech vyrovnat. Jedním z důvodů byl nedostatek řidičů. Loni pokračovalo prolínání internetových a kamenných prodejen. E-shopy stále víc otevírají další výdejny, protože zákazníci dávají přednost osobnímu odběru zboží. Internetové obchody navíc navyšují kapacity ve skladech a vylepšují technické zázemí.Podnikatelské svazy napadly u ÚS omezení prodeje o svátcích
Podnikatelské svazy podaly ústavní stížnost, ve které žádají zrušení zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Podnět, který iniciovaly Svaz obchodu a cestovního ruchu a Hospodářská komora a podepsalo 19 senátorů, byl odeslán Ústavnímu soudu na konci loňského roku.Podle ankety ČTK mezi řetězci se norma negativně podepsala na jejich tržbách. I když lidé více nakupovali ve dnech před a po svátcích, ztrátu ze zavřených obchodů to nedokázalo vynahradit. Ze zavřených velkých obchodů profitovali menší prodejci a e-shopy.
Obchody musí podle nové legislativy zavřít na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den mohou mít otevřeno do 12:00. Zákaz prodeje se nevztahuje na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích nebo nádražích nebo na prodejny v nemocnicích.Jaderné elektrárny kvůli odstávkám vyráběly méně, ČEZ na tom tratí
Obě české jaderné elektrárny, Temelín a Dukovany, loni dodaly do sítě méně elektřiny než v roce 2015. Loňská výroba v Dukovanech byla dokonce nejnižší za 28 let. Příčinou byly dlouhé odstávky obou zdrojů. Podle analytiků kvůli nižší loňské výrobě v jaderných elektrárnách energetická společnost ČEZ přišla zhruba o pět miliard korun na provozním zisku.Na mýtném se loni vybralo 9,89 miliardy korun
Na elektronickém mýtném se v loňském roce vybralo 9,89 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2015 pak stát za použití dálniční sítě od kamionů a autobusů dostal o 1,6 procenta více, což bylo způsobeno zejména zvyšováním tempa hospodářského růstu v Evropě. ČTK to řekl David Šimoník, mluvčí společnosti Kapsch, která mýtný systém v Česku provozuje. Za deset let stát na mýtném získal 77,5 miliardy korun.Prostřednictvím mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a částech silnic první třídy. Nejúspěšnějším týdnem za tuto dobu byl předvánoční 50. týden roku 2015, během něhož se vybralo 213 milionů korun.
Tatra loni vyrobila 1326 vozidel, meziročně o 56 procent více
Kopřivnická automobilka Tatra loni vyrobila 1326 vozidel. Meziročně tak zvýšila produkci o 56 procent a poprvé od roku 2008 překročila tisícovku vyrobených aut za rok. Všechny vyrobené vozy automobilka i prodala. Letos má v plánu vyrobit i prodat 1700 automobilů. Za společnost Tatra Trucks, která automobilku vlastní, to ČTK sdělil mluvčí Andrej Čírtek.Nejvíce vozů, více než 435, automobilka dodala na český a slovenský trh. Celkem 334 aut putovalo do Indie a po 130 vozidlech do Egypta a Jordánska. Zajímavý objem vozidel, 76 kusů, byl dodán do Brazílie. Automobilka v roce 2016 investovala do výroby 400 milionů korun.