Ekonomika
Na řadě je ekonomická rubrika, kterou dnes připravila Zdeňka Kuchyňová. Mimo jiné se v ní dozvíte o významné investici firmy Phillips, dále o tom, jak se lidé dívají na daňové zatížení. Budeme informovat o plánech nového vlastníka České spořitelny, a navštívíme veletrh Profi interiéry.
Firma Philips slavnostně zahájila výstavbu technologického centra pro výrobu barevných obrazovek v Hranicích na Přerovsku. Místo pro tuto stavbu vybírala hned v několika zemích střední a východní Evropy. Aby tedy město přilákalo tohoto významného investora, vložilo do rozvoje své průmyslové zóny na 100 milionů korun. Premiér Miloš Zeman ale v Hranicích uvedl, že další stamiliony musela nabídnout i vláda. Už za rok by měla továrna v Hranicích vyrábět první barevné obrazovky, při plném provozu 5 milionů kusů ročně. V budoucnu by to mělo být ještě o tři milióny více, přičemž 95 procent produkce půjde na export. Philips tak na střední a severní Moravě přímo vytvoří přes tři tisíce a nepřímo dalších šest tisíc pracovních míst.
Někteří poslanci navrhují snížit daňové zatížení. Průzkum agentury Sofres Factum však zjistil, že polovina obyvatel si přeje naopak daně vyšší, pokud jim za to stát zajistí některé bezplatné služby a sociální jistoty. Pro vyšší daně jsou zejména důchodci, ale i mladí mezi 18 a 29 lety. Naopak věková skupina od 30 do 44 let si přeje daně nižší. Navíc téměř dvě třetiny souhlasí s principem progresívního zdanění, tedy s tím, že čím vyšší výdělek lidé mají, tím vyšší mají platit daně. Řada občanů však zcela nezná daňovou soustavu. Zapomínají totiž, že kromě daně z příjmu platí i daně nepřímé - clo v cenách zboží, daň z přidané hodnoty, a spotřební daň. Nejlépe je to vidět na cenách benzínu. Michal Urič Gazda z Liberálního institutu uvedl, že za pracovníky platí zaměstnavatel státu další peníze, které by jinak mohly zvýšit jejich reálný příjem. Vysvětluje to na příkladu. Jiřího Švarce z Liberálního institutu zase znepokojuje fakt, že pro větší daně a ochranu státu jsou podle průzkumu také mladí lidé. Podle něj by to mohlo ohrozit budování nového penzijního systému. K reformě zmiňovaného penzijního systému se zatím neodhodlala žádná vláda. Podle odborníků se jí však nemůžeme vyhnout.
Nové vedení České spořitelny, jejímž vlastníkem je rakouská Erste bank, představilo svůj plán na transformaci tohoto mezi lidmi stále nejvyužívanějšího finančního ústavu. Nový majitel má dva cíle. Za prvé dovést ztrátovou banku do zisku. Za druhé rozšířit a zlepšit služby zákazníkům. Česká spořitelna se i v budoucnu zaměří na drobné klienty nižší a střední příjmové skupiny a na malé a střední podniky. Proto si také ponechá síť svých téměř osmi set poboček. Tahle orientace je celkem logická, protože spořitelna má 3 milióny 300 tisíc klientů. Z nich má 2 milióny 700 tisíc sporožirový účet - na kterém tak spořitelna má přehled o jejich příjmech a pravidelných platbách. To Spořitelně umožňuje rychlejší a jednodušší poskytování úvěrů, včetně spotřebitelských. Změní se ale úvěrové standardy, protože právě špatné úvěry byly největším problémem spořitelny. I přes státní pomoc má ještě stále 41 procent úvěrů problémových, za které však na základě smlouvy ručí státní Konsolidační banka. Potvrdil to místopředseda představenstva Dušan Baran. Do roku 2002 chce Spořitelna zvýšit své příjmy o 16 procent a snížit náklady o 20 procent. Do konce tohoto roku také sníží počet pracovníků o 1300 zaměstnanců.
Právě peníze uložené v České spořitelně mohli v minulých dnech utratit návštěvníci veletrhu s názvem Profi Interiéry. Jak už sám název napovídá, téměř 22 tisíc návštěvníků se na pražské Výstaviště přišlo podívat na poslední novinky v nábytku, bytovém textilu a doplňcích. Jaké jsou tedy trendy moderního bydlení? Na to jsem se zeptala manažerky společnosti Terinvesti Idy Votavové. Veletrhu se zúčastilo přes dvěstětřicet firem - tradičně se zde objevily přední světové firmy, ale také nové společnosti, které se čile prosazují mezi konkurenty. Zajímavá byla například nabídka mostecké firmy No.1 Family. Ta si v Indonésii vybudovala vlastní výrobu, zaměstnance zaučovali čeští truhláři, ale finální úpravy a řezby se dokončují v České republice.
