Ekonomika

r_2100x1400_radio_praha.png

Hlavní zpráva týdne, měsíce i roku je jasná. Třetí největší peněžní ústav v zemi končí, všechny klienty Investiční a Poštovní banky přebírá Československá obchodní banka, která se tak stane největší bankou v Česku. Tento finanční dům odkoupil veškerá aktiva i pasiva dosavadní IPB včetně zaměstnanců a dceřinných společností a rovněž, jak potvrdil guvernér České národní banky Josef Tošovský, celý IPB Holding včetně názvu.

ČSOB má tedy ve své působnosti majetek, o kterém zatím ani neví, jak je velký. V holdingu je například Poštovní spořitelna, Českomoravská hypoteční banka, Českomoravská stavební spořitelna, IPB pojišťovna a řada jiných známých podnikatelských subjektů. Navenek zatím zůstane v obou bankách vše při starém. Obě budou řízeny odděleně do té doby, než bude Československá obchodní banka vědět, co v IPB nalezla na straně aktiv, pasiv či personálu. Stát poskytl ČSOB garance na všechna aktiva, tedy na půjčky, které IPB v minulosti poskytla. Podle zákona musí ještě spojení obou subjektů schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten povolí spojení podniků, pokud jeho výhody převáží nad omezením hospodářské soutěže. A o tom vcelku nikdo nepochybuje. Guvernér Tošovský, ministr financí Mertlík i experti považují transakci za významný počin při stabilizaci českého bankovního sektoru. Antimonopolní úřad zatím ve středu povolil výjimku ze zákazu podpory podnikání z veřejných prostředků, v tomto případě při převzetí IPB Československou obchodní bankou. Podle mluvčího Kristiána Chalupy tak úřad vyhověl žádosti ministerstva financí s ohledem na ustanovení zákona, které hovoří o výjimkách v případech napravujících vážnou poruchu v hospodářství.

Odborníci na bankovní sektor zdůrazňují, že se nyní budou obě banky výborně doplňovat. IPB měla dobré produkty a díky velkému množství poboček vynikala ve službách pro drobné střadatele. Předností Československé obchodní banky je naopak dlouholetý zdravě konzervativní přístup k rizikovým operacím umocněný tím, že majoritním vlastníkem banky je od loňska belgická finanční skupina KBC s rovněž konzervativním zázemím. Další předností ČSOB je podle odborníků taktéž dlouholeté úspěšné poskytování služeb pro velké firemní klienty včetně platebního styku v zahraničně obchodních aktivitách firem. A někteří odborníci ještě soudí, že s IPB končí příběh jedné etapy vývoje české ekonomiky. Teď prý už snad nebudeme svědky ekonomického mafiánství, což je zřejmá narážka na propojení IPB s politickými zájmy a pochybné obchody banky.

Převzetí IPB československou obchodní bankou utlumilo různé obavy řady průmyslových podniků, ve kterých IPB drží určitý podíl, ale kterých je zároveň významným věřitelem. Smlouva o prodeji předpokládá, že některá aktiva IPB by převzala státní Konzolidační banka. Ministr financí Pavel Mertlík si dokonce myslí, že současná situace by pro podniky mohla být lepší. Zejména pro ty, které jsou v potížích a kterým se vláda snaží nějak pomoci, například programem revitalizace.

A v českém bankovním světě ještě zůstaneme. V uplynulých dnech byla upřesněna suma, kterou zaplatí rakouská Erste Bank za získání majoritního, 52procentního státního podílu v České spořitelně. Druhou největší českou banku prodala vláda začátkem roku za 19 miliard korun. Nyní bylo oznámeno, že Rakušané zaplatí o 380 milionů více. Zvýšení částky není ovšem výsledkem žádných zákulisních tlaků. Došlo pouze ke zpřesnění údajů o výši čistého obchodního jmění České spořitelny. V podstatě však vláda na prodeji nevydělá. Získala sice necelých 20 miliard korun, na druhé straně měla se spořitelnou obrovské výdaje. Aby o ni Rakušané vůbec měli zájem, musel z ní stát převzít špatné úvěry za více než 40 miliard. Podílel se také dvakrát na navýšení základního jmění. To je cena, kterou budou muset zaplatit daňoví poplatníci za hrubé chyby managementu spořitelny na začátku devadesátých let. Jistou náplastí ale může být fakt, že Erste Bank hodlá na základě smlouvy s Fondem národního majetku investovat v Česku ještě další peníze. Potvrdil to mluvčí ministerstva financí Libor Vacek.

Připomeňme si ještě jednu pikantnost. Začátkem roku se ucházela o Českou spořitelnu kromě rakouské Erste Bank také Investiční a Poštovní banka. V souvislosti s jejím neslavným koncem lze jen dodatečně pogratulovat vládě za to, že při výběru strategického partnera pro spořitelnu měla skutečně šťastnou ruku. Hrůzu budí už jen pomyšlení, že by dnes musela vláda řešit krizový stav ne v jedné, ale hned ve dvou největších českých bankách.

A na závěr ještě oficiální kursy České národní banky na čtvrtek 22.června. Dolar 37 korun 83 haléřů, marka 18,4.