Ekonomika

r_2100x1400_radio_praha.png

Připravil Zdeněk Vališ.

Roční hodnotící zpráva Evropské komise o připravenosti nejperspektivnějších kandidátských zemí na vstup do Evropské unie vyvolala v Praze, jak už jistě víte, velké pozdvižení. Čeští politici i řada odborníků ji vesměs odmítli uznat za objektivní, přestože podstatná část zprávy vyznívá pro Českou republiku velmi pozitivně. A velvyslanec Evropské unie v Praze Ramiro Cibrián nešetřil minulý týden při prezentaci zprávy před novináři slovy chvály za velký pokrok, který Praha dosáhla od loňského roku v mnoha oblastech, především pak v makroekonomických ukazatelích a v legislativě. Bouři nevole však vyvolalo zařazení České republiky až za Polsko, Maďarsko a Estonsko. Tyto země už podle Evropské komise mají tržní ekonomiku, Česká republika ještě ne. Ramiro Cibrián se pokusil reálný dopad tohoto tvrzení diplomaticky zmírnit.

"Česká republika může být považována za tržní ekonomiku a mohla by čelit konkurenčním tlakům v unii v krátké době. Termín " v krátké době" je velmi pozitivní, protože loni jsme říkali ve střednědobém horizontu."

Ramiro Cibrián uvedl také oblasti, ve kterých dosáhla Česká republika za poslední rok velkého pokroku:

"Volný pohyb zboží, ochrana intelektuálního vlastnictví a dat, dohled nad státními podporami, volný pohyb kapitálu, odbourávání monopolu v telekomunikacích, politika zaměstnanosti a účast na regionálních rozvojových programech Evropské unie."

Tímto výčtem, ani celkově optimistickým tónem svého vystoupení ovšem Ramiro Cibrián novináře příliš nepřesvědčil, a tak zákonitě došlo na klasickou otázku, jak je možné, že Polsko na rozdíl od Česka má už podle Evropské komise tržní ekonomiku, když polské zemědělství na rozdíl od českého je zcela nekonkurenceschopné:

"Není pochyb o tom, že české zemědělství je ve srovnání s polským mnohem lepší a méně problematické, ale ekonomika nezahrnuje jen zemědělství."

Velvyslanec Evropské unie ve své odpovědi zdůraznil, že existuje celá řada oblastí, například strukturální hospodářské reformy, legislativa v oblasti bankrotu a úpadku, udržitelnost veřejných financí a střednědobé fiskální pozice, ve kterých Česká republika na tom není tak dobře, jako třeba Polsko, Maďarsko nebo Estonsko. Tímto jistě správným konstatováním a zároveň diplomaticky úhybným manévrem ale Cibrián vlastně na položenou otázku neodpověděl. V nekonkurenceschopném polském zemědělství totiž pracuje celá čtvrtina práceschopného obyvatelstva země, zatímco v Česku jen necelá čtyři procenta, což je číslo srovnatelné s vyspělými západoevropskými zeměmi. Zemědělství je přitom pro politiky Evropské unie stálým bolehlavem. Vždyť jde do něj více než polovina prostředků z rozpočtu unie.


Pocit, že je Brusel vůči Česku zaujatý, ale zřejmě není na místě. Například prestižní agentura Moody`s zvýšila tento týden rating úvěrové spolehlivosti u Maďarska na stupeň A3 a u dalšího kandidáta na vstup do Evropské unie Slovinska dokonce na A2. Agentura však nezměnila svůj pohled na Česko, které dosud mělo stejný rating jako Maďarsko. V hodnocení Prahy oceňuje Moody`s růst českého vývozu do zemí Evropské unie, příliv přímých zahraničních investic a oživení ekonomiky. Současně však agentura upozorňuje na slabá místa v institucionálním rámci nebo penzijním systému. Hodnocení ratingové agentury představuje důležitý signál především pro investory. Ukazuje na schopnost státu dostát svým závazkům. Renomované agentury vycházejí při svých hodnoceních vždy z faktů a důvěryhodných statistických údajů. Nelze je tedy podezírat ze zaujatosti vůči té či oné zemi.


Vládní Revitalizační agentuře hrozí finanční kolaps a nakonec by mohla sama na sebe podat návrh na konkurs. Vyhnout se tomu může jen tím, že by ji její mateřská společnost, tedy státní Konsolidační banka, navýšila základní jmění. O takovém kroku musí ale rozhodnout vláda. Agentura zahájila svou činnost před rokem a jejím hlavním úkolem je záchrana některých velkých českých podniků. K jejím problémům se vyjádřil mluvčí ministerstva financí Libor Vacek. Pikantní na celé záležitosti je fakt, že Revitalizační agentura, která organizuje záchranu podniků jako je Tatra Kopřivnice, Vítkovické železárny, Zetor Brno či Škoda Holding a radí jim, jak se dostat z dluhů, se sama dostala do finančních potíží. Pravda, ne vlastní vinou. Původní projekt totiž počítal nejen s majetkovým vstupem správce agentury, ale i Fondu národního majetku. V obou případech z různých důvodů z předpokládané transakce sešlo. Na samotnou existenci Revitalizační agentury existují od počátku zcela rozdílné názory. S jistou nedůvěrou sledují její činnost i v Bruselu. Evropská unie nevidí vůbec ráda, když od státu plynou nějaké finanční prostředky do podnikové sféry a dochází tak k ovlivňování konkurenčního prostředí.


A na závěr obvyklý pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 16.listopadu. Dolar 40 korun, 31 haléřů. Marka 17, 72.