Ekonomika

Monopolní postavení Českého Telecomu začíná dostávat první, i když zatím nepatrné trhliny. Společnost začala jednat s prvními operátory o propojovacích dohodách, které jsou nutné pro uskutečnění hovorů mezi jednotlivými sítěmi. K oficiálním schůzkám byly zatím přizvány společnosti Contactel a Aliatel. Podle mluvčího Telecomu Vladena Crhy ale nejsou jedinými, s nimiž je Telecom v kontaktu. Naopak privatizační rozhodnutí vlády o energetice monopol v této oblasti na českém trhu spíše potvrdilo. V elektroenergetice, stejně jako v monopolní plynárenské společnosti Transgas a všech distribučních společnostech má akciový podíl státu získat jeden nabyvatel. Neprošel návrh ministerstva financí, aby společnosti ČEZ a Transgas byly privatizovány v několika částech a také aby zvlášť byly privatizovány distribuční společnosti. Ke kritice některých opozičních politiků a ekonomů se přidala i německá společnost Bayernwerk. Ta má pro to svůj důvod, protože vlastní akciové podíly v některých regionálních elektrárenských a plynárenských společnostech. Podle jednatele české pobočky této firmy Miroslava Píšeho je takový celek, který vláda nabídne k prodeji příliš velký a investoři budou stejně nuceni ho restrukturalizovat. Výnos státu tak prý bude nižší, než by tomu bylo v případě prodeje podílů v jednotlivých společnostech. Chybou je podle Píšeho také oddělený prodej elektrárenského a plynařského sektoru. Ministerstvo financí nevylučuje, že vládou přijatá privatizační koncepce by mohla být v rozporu se zákonem na ochranu hospodářské soutěže. Bude prý záležet na tom, jak celou věc posoudí antimonopolní úřad. Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr naproti tomu soudí, že drobit stávající energetické společnosti nemá smysl. Hracím polem pro energetiku je podle něj celá Evropa, a nikoli malý český píseček. Budoucí majitel ČEZ a distributorů elektřiny ale nebude mít zcela volné ruce. Jak už bylo řečeno v minulé ekonomické rubrice, nový energetický zákon mu stanoví mimo jiné povinnost odebírat tzv. ekologickou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Podíl této elektřiny na českém energetickém trhu přitom v příštích deseti letech vzroste z dnešních dvou procent na šest až osm procent. Premiér Miloš Zeman na druhé straně tento týden slíbil odborářům, že jednou z podmínek privatizace bude závazek odebírat po dobu minimálně pěti let české uhlí. Budoucí majitel ČEZ tedy ponese na bedrech nejen starost o efektivní chod energetického kolosu, ale v podstatě bude muset zajišťovat i plnou zaměstnanost horníků z uhelných dolů. Nejde o všem o nic neobvyklého. Například prezident Evropské energetické nadace a poslanec Evropského parlamentu Rolf Linkohr řekl Hospodářským novinám, že česká energetická politika není v nejmenší rozepři s evropskou. A pokud jde o privatizaci energetiky, Česká republika dělá podle Rolfa Linkohra víc, než je povinností kandidátské země na členství v Evropské unii. Požadavek privatizace v energetice totiž Evropská unie vůči kandidátským zemím vůbec nenastoluje. Jde jí především o otevírání trhů a o podporu obnovitelným energetickým zdrojům.

Poslech v RealAudio

Poslech v RealAudio

---

V posledních dnech a týdnech se doslova roztrhl pytel se zprávami o významných zahraničních firmách, které v Česku rozšiřují, otevírají nebo v brzké době otevřou své výrobní linky. Nejčerstvější zpráva přišla ze Šumperku. Malé město na severní Moravě se má podle nadnárodní společnosti Epcos stát do dvou let evropským centrem výroby feritových jader a nahradit tak bavorský Mnichov. Velká potřeba feritů je v telekomunikacích, zejména v případě technik rychlého přenosu dat na internetu. Česko je pro Epcos lákavé ze stejných důvodů, jako v případě jiných zahraničních investorů. Dostatek kvalifikovaných inženýrů a odborných dělníků a přitom možnost vyrábět s příznivějšími náklady a v bezprostřední blízkosti hlavních evropských trhů. Legendu o zlatých českých ručičkách už sice doma připomíná jen málokdo, ale někde ve světě možná ještě přežívá, třeba až za oceánem. Známá mexická společnost Nemac chce už na počátku příštího roku začít v Plzni se stavbou nového výrobního závodu. Jde o investici, která by měla přinést 1300 nových pracovních příležitostí a téměř dvojnáseobek v dalších návazných profesích. Mexický velvyslanec v České republice Gonzálo Aguirre přitom prozradil, že důvodem, proč Nemac investuje právě v Česku jsou prý ony zlaté české ručičky. Je zřejmé, že v případě mexického velvyslance Gonzála Aguirreho se podařilo dobře zúročit jeho vysokoškolské studium v někdejším Československu.

Poslech v RealAudio

---

A na závěr ještě obvyklý pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 9. listopadu. Dolar 40 korun, 40 haléřů. Marka 17 korun, 73 haléřů.

---