Ekonomika

Připravil Zdeněk Vališ.

Senát vrátil minulý týden do Poslanecké sněmovny tzv. energetický zákon, který má nově upravit podmínky podnikání na trhu s energiemi a harmonizovat českou legislativou s legislativou Evropské unie. Sněmovna vrácenou normu pravděpodobně opět a definitivně schválí. Senát naopak podpořil zákon o hospodaření s energií, který má snížit energetickou náročnost české ekonomiky i nepříznivé vlivy energetických procesů na životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí nicméně stále tvrdí, že vládou schválená koncepce energetické politiky nepočítá dostatečně s tzv. obnovitelnými zdroji. A to je údajně v rozporu s doporučením Evropské unie, podle které by se evropské země měly vydat cestou alternativních zdrojů a pokrýt jimi 12 procent své spotřeby elektřiny. Jak přiznává ředitel odboru energetické politiky ministerstva průmyslu Pavel Brychta, Česká republika toho nedosáhne ani do deseti let. Terčem kritiky ministerstva životního prostředí jsou mimo jiné České energetické závody, společnost s téměř dominantním postavením na trhu, v níž má stát stále rozhodující podíl. Podle Dalibora Stráského, poradce ministra životního prostředí, ČEZ ani na obnovitelných zdrojích energie příliš velký zájem nemá. V Česku dnes stojí sedm větrných elektráren. Podle optimistických předpovědí ekologů by jich mohlo být více než tisíc. Odborníci se však v názorech na využívání větrné energie diametrálně liší Něco jiného je nevyužitý potenciál malých vodních elektráren. V současnosti jich je v Česku v provozu asi 1350 a jejich počet by prý mohl být až trojnásobný. Pro společnost, jakou je ČEZ, ale nejsou malé vodní elektrárny atraktivní. Ředitel energetické politiky Ministerstva průmyslu Pavel Brychta proto přístup ČEZu chápe. Nový energetický zákon ale na druhé straně hodlá výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů podpořit právě povinným výkupem jejich elektřiny. Odborníci ale vesměs uvádějí, že Česko by mohlo už v nejbližší budoucnosti začít využívat jako obnovitelný zdroj energie biomasu. Je to podle nich zdroj lacinější než uhlí a navíc ekologický. Útlum potravinářské výroby přinesl nadbytek zemědělské půdy a tím uvolnil nově vzniklé plochy pro pěstování energetických plodin, například odrůdy konopí nebo rychle rostoucí dřeviny. Další plochy se nabízejí na rekultivovaných územích po důlní činnosti. Jak odborníci uvádějí, jen současné zdroje biomasy, tedy dřevní a zemědělský odpad, odpovídají asi deseti milionům tun hnědého uhlí. A už v současné době je biomasa schopná víc než úspěšně cenově konkurovat uhlí nebo plynu. Svědčí o tom také mimořádný zájem o zplyňovací kotle na dřevo, kterých se v Česku prodalo v posledních letech několik desítek tisíc.

Poslech v RealAudio

Poslech v RealAudio

Poslech v RealAudio

---

Přestože České dráhy letos zvýšily ceny jízdného v osobní dopravě o deset procent, chystají pro příští rok další zdražení. Dotace na osobní dopravu, tedy příjmy ze státního rozpočtu a od okresních úřadů, by měla být v roce 2001 o 800 milionů nižší než letos a celkem tak budou železnici chybět asi tři miliardy korun k udržení rozsahu dopravy na nynější úrovni. Generální ředitel drah Dalibor Zelený říká, že stejně jako v minulých letech bude zřejmě nutné vyrovnat ztrátu ze zisku nákladní dopravy. Připouští ale existenci ještě jiných možných zdrojů peněz. Železniční odbory se nechaly slyšet, že pokud by mělo dojít k útlumu osobní železniční dopravy a následnému propouštění, jsou prý s to vyvolat dokonce mimořádné volby.

Poslech v RealAudio

---

A na závěr jako vždy pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 2. Listopadu. Dolar 40 korun, 70 haléřů. Marka 17 korun, 80 haléřů.