Ekonomika

Bohuslav Sobotka, foto: Filip Jandourek
0:00
/
0:00

Vláda schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU. Znamená to, že stát musí zavést do národní legislativy pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. Česko by se hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura.

Bohuslav Sobotka, foto: Filip Jandourek
Vláda schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU. Znamená to, že stát musí zavést do národní legislativy pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. Česko by se hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura. Připojení k paktu by podle ekonomů posílilo rozpočtovou zodpovědnost a zamezilo vládám nadměrně zadlužovat zemi. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že rozhodnutí vlády má podporu odborů i zaměstnavatelů. Vláda debatu o přistoupení země k paktu zahájila 19. února. Tehdy ovšem jednání přerušila kvůli nejasnostem, jak by měla být smlouva v souladu s Ústavou schválena. Podle Sobotky nakonec bude muset být schválena v obou komorách Parlamentu ústavní většinou. A co fiskální pakt požaduje? Státy musí do jednoho roku od platnosti paktu přijmout právní předpis, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Země, jejichž dluh převyšuje 60 procent HDP, pak musí snižovat jeho výši minimálně o pět procent ročně. V Česku by měl letos strukturální deficit činit zhruba 2,5 procenta HDP.

Foto: archivo de Radio Praga
Ženy v Česku vydělávají v průměru méně než muži nejen v soukromém sektoru, ale i ve státních a veřejných službách. V nich mají v průměru o 17 procent hrubého méně. Největší finanční propast je mezi čtyřicátnicemi a čtyřicátníky. Stát či veřejná sféra těmto zaměstnankyním vyplácejí průměrně o čtvrtinu méně než zaměstnancům. Vyplývá to z informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku. Ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD) chystá ve svém resortu personální audit, jehož součástí bude i audit platový. Loni v prvním pololetí si ženy ve veřejné sféře a ve státních službách vydělaly v průměru 23.492 korun hrubého. Muži měli 28.444 korun, tedy o 17,4 procenta víc. V některých zemích musejí instituce a firmy od určitého počtu zaměstnanců zveřejňovat anonymní údaje o výdělcích žen a mužů. Ministryně chce s auditem začít u svého resortu.

Podnikatelé jsou proti omezování výdajových paušálů, které navrhuje ministerstvo financí. Pokud by už k němu mělo dojít, preferují zastropování paušálů určitou částkou před snížením jejich podílu na daňově uznatelných nákladech. Shodly se na tom podnikatelské svazy a asociace. Daňové výdajové paušály představují zjednodušenou možnost pro drobné podnikatele, jak uplatnit své náklady vynaložené na dosaženích příjmů. Člen představenstva Svazu podnikatelů a živnostníků Martin Macura by v případě jejich omezení volil variantu omezení určitou částkou, čímž se sníží okruh osob, které je budou využívat. Je to podle něj jednodušší a rychlejší řešení. Druhá varianta, tedy úprava jejich procentní sazby, není možná bez podrobné analýzy, podotkl. Ti nejmenší, na které se paušály vztahují a pro které jsou určitým benefitem, jsou základem infrastruktury regionů, nestojí ve frontě na úřadu práce a snaží se živit," upozornil prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

O těžbou postižené Sokolovsko se začal starat vládní zmocněnec Jiří Cienciala. Po Ostravsku, Mostecku a Chomutovsku dostal na starost i část Karlovarského kraje. "Sokolovsko patří mezi regiony, které mají společnou historii. V minulosti vytvářely mnoho pracovních míst a mnoho peněz, ale minulé vlády na ně zapomínaly," uvedl Cienciala. Díky zařazení mezi postižené regiony by tak například firmy na Sokolovsku mohly získat dotaci 200.000 korun na vytvoření pracovního místa. Větší šanci by mohlo mít i na peníze na zahlazení důlních škod.

Stále téměř polovina akciových společností má anonymní akcie. Jedná se o více než 12 tisíc firem. Zákon, který anonymní akcie ruší, platí od ledna 2014. Od této doby nemohou akciové společnosti vydávat listinné akcie na majitele, tzv. anonymní akcie. Nyní běží půlroční lhůta, během které mají akcionáři uvést vlastnické vztahy do souladu se zákonem. Firmy musí své anonymní akcie zaknihovat u Centrálního depozitáře, tedy fyzicky uschovat u banky nebo transformovat na listinné akcie na jméno. "Zákaz anonymních akcií je jedním z výsledků protikorupčního snažení zákonodárců. Tlak na prolomení anonymity vlastnictví sílí po celém světě, nicméně někteří podnikatelé budou i nadále usilovat o utajení akcionářské struktury. Budou k tomu ale využívat komplikovanější a finančně náročnější nástroje," uvedla analytička Petra Štěpánová.

Foto: Filip Jandourek
Akcie energetické firmy ČEZ po slovech ministra financí Andreje Babiše (ANO) o vyšší dividendě posílily o více než pět procent. Ministr financí Babiš podle Hospodářských novin navrhl, aby ČEZ vyplatil celý loňský zisk akcionářům. Čistý zisk ČEZ loni činil 35,2 miliardy korun. Stát, který ve firmě vlastní 70procentní podíl, by tak získal zhruba 25 miliard korun, o deset miliard více než loni. "Ministerstvo financí nelení a snaží se hledat příjmy do státní kasy všude, kde je to možné. Po penězích, které byly uložené na účtech České národní banky, si resort Andreje Babiše posvítil na společnost ČEZ," komentovala Babišův úmysl Markéta Šichtařová z Next Finance. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že politika výplaty dividend společnosti ČEZ musí být posouzena ve vztahu k investicím ČEZ, tedy i dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Výplata dividend v jednom roce ale podle něj není něco, co může znemožnit dostavbu Temelína. Také podle analytiků má ČEZ prostor k tomu, aby vyplatila celý loňský zisk akcionářům.

Odbory přerušily jednání o kolektivní smlouvě, automobilka Hyundai pak zvýšila mzdy. A to od 1. dubna plošně v průměru o 3,2 procenta. Vedení automobilky tak reagovalo na rozhodnutí odborářů předat jednání o kolektivní smlouvě po sporech o výši platů zprostředkovateli. Odboráři se se zaměstnavatelem na platech nedohodli ani po 12 jednacích kolech. Předseda odborové organizace Kovo v Hyundaii Radek Kuchař ČTK řekl, že rozhodnutí vedení firmy je důsledkem toho, že odbory společnost dotlačily k tomu, aby mzdy zvedla. Na začátku jednání podle něj firma nabízela zvýšení jen o 1,4 procenta. Mluvčí automobilky Petr Vaněk uvedl, že ke zvýšení mezd v průměru nejméně o 3,2 procenta se firma rozhodla "vzhledem k naprosto nekonstruktivnímu postoji odborů, založeném na nerealistických představách o mzdových nárůstech". Opatření je podle něj jednostranné a nebude mít vliv na výsledky jednání před zprostředkovatelem. V automobilce Hyundai pracuje 3400 lidí, dalších přibližně 7000 zaměstnávají v regionu subdodavatelské firmy.

Nemocnice letos dostanou 2,1 miliardy korun jako kompenzaci za zrušené stokorunové poplatky za hospitalizaci, rozhodla vláda. Peníze dostane zdravotnictví navýšením plateb za státní pojištěnce v letošním a příštím roce. Podle Sobotky vláda valorizaci plateb pro další roky neřešila. Návrh je součástí plánu ekonomické stabilizace resortu. Poplatky za pobyt v nemocnici zrušil Ústavní soud od letošního ledna. Koalice počítá od příštího roku ještě se zrušením poplatku za recept a návštěvu lékaře. Nemocnice kompenzaci výpadku uvítaly, podle odborářů to ale ke stabilizaci resortu nestačí. Žádají i další kroky, například odkup nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) už minulý týden uvedl, že pokud má uvažovat o uvolnění peněz, musí zdravotnictví projít systémovými změnami. Zmínil centrální nákupy léčiv a přístrojů. Zdravotní pojišťovny by podle něj také měly zveřejnit, kolik platí které nemocnici za stejné výkony.

Foto: oficiální web RegioJet
Soukromý železniční dopravce RegioJet navrhl ministerstvu dopravy, že převezme státem objednávané vlaky mezi Prahou a Slovenskem přes Ostravu a Vsetín. Provozovat by je chtěl ve stejném rozsahu jako nyní a bez dotace. České dráhy na těchto linkách dostávají ročně zhruba 300 milionů korun jako náhradu ztráty. Napsala to Mladá fronta Dnes (MfD). Ministerstvo si chce nabídku prostudovat, než zaujme stanovisko, řekl deníku mluvčí Martin Novák. RegioJet před několika týdny koupil zhruba padesát vozů po rakouských státních drahách, lokomotivy by si firma podle svého majitele Radima Jančury pronajala. RegioJet spolu s dalším soukromým dopravcem Leo Express konkuruje Českým drahám na nedotované trati mezi Prahou a Ostravou. Na obě linky na Slovensko existuje desetiletá smlouva státu s Českými drahami, které ministerstvo dopravy ovládá. České dráhy deníku sdělily, že jim objednávka ministerstva potvrzuje, že i v dalším jízdním řádu budou linky zajišťovat ve stejném rozsahu jako dosud. Soukromým dopravcům vadí, že stát přispívá zejména na vlaky přes Vsetín, které mají přitom až do Hranic na Moravě shodnou trasu jako nedotované spoje do Ostravy. Na Evropskou komisi se kvůli tomu obrátil Leo Express, podle kterého je to nedovolená veřejná podpora.