EU: české "ano" Turecku je opatrné a podmíněné

Turecko, foto: ČTK

Česká vláda je pro zahájení rozhovorů o vstupu Turecka do EU. Premiér Stanislav Gross pojede s tímto stanoviskem na prosincový summit unie, který má definitivně rozhodnout o startu integračního procesu se sedmdesátimilionovou muslimskou zemí.

Turecko,  foto: ČTK
České "ano" je ovšem opatrné a podmíněné. Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) zdůraznil, že integrační proces je otevřený a není zaručeno, že na jeho konci se Ankara stane členem EU. Turecko během přístupových rozhovorů musí splnit všechny podmínky nutné ke členství, zejména v oblasti trestního zákona, trestního a soudního řízení, lidských práv, politické kontroly armády či fungování tržní ekonomiky. Svoboda dodal, že kritériem bude i schopnost EU rozšířit se o tak velkou zemi.

"Proces vyjednávání je otevřený. Není přislíbeno, do kdy bude ukončen a není zaručen ani výsledek. Důležité je, že se tento proces otevírá a s tím vláda vyslovila souhlas"

Proti členství Turecka v EU protestuje část české veřejnosti. Podobně jako v Německu i zde vznikla petice, která přičlenění Turecka k unii odmítá. Podpisová akce probíhá asi týden v Praze, Brně a Olomouci. Jen v hlavním městě se pod petici podepsala si tisícovka lidí. Telefonicky jsem se spojil s organizátorem petice Davidem Grešákem.

"Je to naše občanská záležitost. Myslíme si, že EU není připravena na to, přijmout Turecko. Jde o dlouhou hranici, která je nyní prakticky průchozí. Jde i ekonomickou situaci. Z našeho hlediska je to možná kacířská myšlenka, ČR také nebyla na srovnatelné úrovni se zeměmi EU, ale v případě Turecka na krytí nákladů EU nemá."

Hraje nějakou roli fakt, že v připravované evropské ústavě má být zakotveno křesťanství jako pilíř evropské civilizace?

"Tento rozměr hraje roli do té míry, do jaké míry se bude dodržovat sekularizace státního systému. Jde spíš o to, aby v Turecku došlo k takové stabilizaci demokratických institucí, aby zde nebezpečí, že se budou nábožensky zabarvovat."

Turci o vstup do unie usilují od roku 1963. Evropa je kritizuje především za porušování lidských práv žen a kurdské menšiny. Evropská komise začátkem října členským státům unie doporučila, aby s Tureckem zahájily vstupní rozhovory. Při úvahách o termínu případného vstupu této země do EU se hovoří o horizontu nejméně deseti až 15 let.