Evropský komisař Günter Verheugen vytyčil v Praze časový limit rozšíření Evropské unie

r_2100x1400_radio_praha.png

Otázky rozšiřování Evropské unie byly hlavním tématem čtvrtečních rozhovorů člena Evropské komise pro otázky rozšíření unie Güntera Verheugena v Praze. Podrobnější informace přináší Josef Kubeczka.

Představitelé Evropské unie nadále odmítají konkretizovat termín vstupu nových členů do unie. Výjimkou není ani komisař Günter Verheugen, který však alespoň v Praze vytyčil časový limit, během něhož by se s největší pravděpodobností měla patnáctka rozrůst o nové státy: "Evropská rada několikrát potvrdila, že unie bude připravena na přivítání prvních nových členů koncem roku 2002. Tedy první možné datum přistoupení by byl 1. leden 2003. Evropská komise také řekla, že chce během svého funkčního období dokončit vyjednávací proces s tolika zeměmi, s kolika to jen bude možné. Naše funkční období vyprší přesně 17. ledna 2005. Takže předpokládané nejpozdější datum přistoupení by měl být 1. leden 2005", uvedl komisař Verheugen, který zároveň vyzdvihl znatelný pokrok, kterého Česká republika dosáhla v posledním období při slaďování svých zákonů s legislativou Evropské unie. Obrat k lepšímu by se podle evropského komisaře měl odrazit i na letošní hodnotící zprávě, která bude k Česku podle všeho příznivá: "Jsem nesmírně povzbuzen, že v České republice nyní existuje široký konsenzus mezi politickými stranami veprospěch společné práce při přípravách na členství. To už přineslo své ovoce v podobě urychlení parlamentního procesu slaďování českých zákonů s předpisy Evropské unie. Pokud váš parlament udrží nasazené tempo a také kvalitu své práce, jsem si jist, že při sepisování letošní hodnotící zprávy budeme moci zaznamenat velký posun vpřed", řekl Günter Verheugen. 1. července letošního roku se předsednického žezla Evropské unie chopí Francie. Její půlroční předsednictví by podle představitelů kandidátských zemí mělo přinést jednak dokončení institucionálních reforem Unie, ale také nový scénář pokračování vyjednávacího procesu. Tento názor zastává i šéf české diplomacie Jan Kavan: "Pro nás je důležité, aby za franzouzského předsednictví bylo učiněno to, čemu říkáme inventura přístupových jednání, která by umožnila stanovení konkrétního scénáře negociací pro další období. Jak víte, spolu se svými resortními kolegy v tzv. lucemburské skupině v Lublani jsme se jasně vyslovili pro to, aby Evropská rada v prosinci v Nice stanovila scénář do dalšího postupu rozšířování, do dalších přístupových jednání včetně odhadu data ukončení negociací, ukončení jednání s nejlépe připravenými kandidatskými zeměmi." Požadavek, aby se konalo referendum o vstupu Česka do Evropské unie zopakoval po setkání s komisařem Verheugenem předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Narozdíl od začátku června, kdy jako možný termín zmínil počátek příštího roku, tentokrát žádné datum neuvedl. Zato premiér Miloš Zeman po jednání s Günterem Verheugenem řekl, že ačkoli je pro referendum, považuje za nesmysl uspořádat ho před sjednáním podmínek pro přistoupení k unii: "Bylo by to něco podobného, jako kdybyste se měl rozhodnout, zda si vezmete ženu, o níž nevíte kolik je jí let, jaký má objem přes prsa a kolem pasu, jaké má věno, chcete-li to tak vyjádřit materialisticky, a další důležité parametry, ale musel byste se rozhodnout, zda si jí vezmete nebo zda si jí nevezmete." Obecně však panuje napříč parlamentními politickými stranami shoda v tom, že vzhledem k jistému omezení státní suverenity se vstupem do Evropské unie je nutné referendum k této otázce uspořádat.