Exilový sociolog Krejčí oslavil devadesátiny knihou

Před týdnem jsme připomněli stěžejní práci českého exilového sociologa Jaroslava Krejčího Postižitelné proudy dějin. Tento syntetizující teoretik, který se dožívá 90 let, spojuje v sobě pohled sociologa, historika a politologa. Ve své nové práci Křesťanská Levanta, která vznikla z fragmentu, který se do Postižitelných proudů už nevešel, se zabývá tím, proč v Levantě, tedy v oblasti Blízkého východu, převládl islám nad křesťanstvím.

Když Krejčí v roce 1968 odjížděl natrvalo do zahraničí, odvážel si s sebou i 1600 stránkový rukopis velké studie o socio-politickém vývoji lidských kultur. Větší část rukopisu už postupně v různých verzích vyšla, jeden fragment zůstával stále neotištěn. Chopila se ho Krejčího spolupracovnice Olga Vodáková:

"Jedna jeho frakce týkající se vzniku a vývoje křesťanství v oblasti Levanty a jeho osudového střetu s islámem, zůstala neotištěna. Pan profesor se proto rozhodl, že to, co chybí, z jeho celkového komplexu, by také mělo být zpracováno a do jisté míry přehodnoceno a požádal mě na spolupráci na jisté modernizaci, co se týčře vědeckých poznatků. Co se týče toho, co byla věda schopna zjistit od počátku 60. let do roku 2000 o vývoji křesťanství a jeho spolupráci případně antagonismu s islámskou civilizací v oblasti Levanty,"

uvedla Vodáková na oslavě vydání knihy. Proč se vůbec autor rozhodl v 60. letech zabývat se právě touto historickou epochou v takto vymezeném území?

"Protože to ilustruje nezdar jednoho křesťanského směru. Je to ukázka, jak křesťanství nedovedlo sjednotit zeměpisný prostor, který už byl předtím na určitou mítu jednoty připraven hellénstvím."

Ten text, jak tu bylo řečeno, vznikal přes 40 let. Jak se změnil váš názor na tu problematiku během té doby?

"Podstatně, já jsem tehdy nepovažoval tu soutěž mezi islámem a sekularizovaným názorem... - to není islám proti křesťanství, to je proti sekulárnímu názoru. Četl jsem v Economistu, anglickém časopise, že Jordánský král byl v Americe, kde měl velice sympatiské přijetí u těch evangelikálních, kteří nakonec se dohodli na tom, že oni si rozumějí, náboženství islámské a ti evangelikální křesťané, a ta Evropa že to kazí, že ti jsou sekulární a že nemají pro náboženské porozumění pochopení. Tak je to demagogie, ale tam byl dokonce obrázek, jak nadšeně se ti evangelikáni dívají na toho krále. A on věděl, jak to má nahrát, aby získal jejich sympatie, a tu Evropu, která je vlastně největším ohrožením, protože podporuje tu sekularizaci Levanty, tak my se spojíme s evangelikální Amerikou proti té hanebné Evropě."

To jsou podněty, které do toho vašeho názoru přicházejí v poslední době.

"Tohle je i posledních pár dní. Tehdy jsem neměl o tom nejmenší pochopení, ani když jsem to transportoval do Anglie ani když jsem se vrátil. To mi teprve vysvítá z bojů v Afghánistánu, z Talibanu, to je 3. tisíciletí. Zatím myslím, je hlavní problém v tom, jak se islám bude diferencovat nebo ne. Jak se vyvine situace uvnitř islámu."

Na čem pracujete? Máte nějaké konkrétní téma, které teď zpracováváte?

"Já se teď musím rozhodnout, buď napsat učebnici pro Evropská studia v Anglii, nebo tohleto téma. Myslím, že asi tohle téma, jaké jsou výhledy, jaké jsou možnosti pro třetí tisíciletí... takhle: Já tomu říkám antropologická mutace, to je ten technický vývoj, vytváří se jiný člověk, než byl za mého dětství, a jeho civilizační rozrůznění. A to bude především záležet na demografických faktorech. Jestli budou ženy plodit nebo nebudou, ony jsou dopředu v povoláních, ale ne v rození dětí, muži - jak víte, píše se hodně o krizi maskulinity, roste počet lidí, anglicky tomu říkají undereducated, unemployable. Zvláštní kategorie mladých lidí, kteří si hrají s počítači, s elektronikou a nechtějí mít se světem nic společného. No a Evropa se scvrkává, přistěhovalci jedině, těch bude potřeba, co ti přistěhovalci přinesou? Jiné názory... tak to v dějinách šlo, století uplyne a obraz etnický i religiózní bude podstatně jiný. A kdo na to myslí? Nikdo. Politikové myslí jen na to, co bude zítra, filosofové, ti jsou v nebesích, ekonomové a sociologové, ti taky mají svoje problémy, problémy svých věd. A musí se oprostit od problémů své disciplíny a dívat se na svět celkově, synteticky."