Exulanti se zúčastnili výstavy o exilu v Praze

Výstava Československý exil 20. století na Jungmannově náměstí, foto: Miroslav Krupička

30. září byla v Praze na Jungmannově náměstí zahájena výstava Československý exil 20. století. Vernisáže se zúčastnili také exulanti z řady zemí, vesměs z exilové vlny 1968, kteří přijeli do Prahy na konferenci Krajané a otázka identity. Výstava v Praze potrvá do 12. října, pak se stěhuje do Plzně.

„Exil je součástí našich dějin,“ prohlásil na vernisáži ministr kultury Daniel Herman, „měl jsem exulanty v rodině a o exilu jsem v určité době sám uvažoval. Jsou to věci, které měly dalekosáhlé následky a nesmíme na ně zapomínat.“ Ředitel Národního muzea Michal Lukeš výstavu o exilu označil za důležitou připomínku, k níž přispěly jak státní tak i neziskové instituce. „Zahraniční Češi a exulanti stojí za to, abychom se o ně zajímali a starali a budeme to dělat i nadále,“ řekl Lukeš. Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký ve svém proslovu zavzpomínal na svou někdejší cestu do Paříže a dodal: „Jsem rád, že jsem tu mezi účastníky potkal i Sokoly z Paříže, bylo to dojemné setkání. Jsem hrdý na to, že tito lidé neohroženě udržovali český jazyk a kulturu v podmínkách emigrace.“ Vernisáže se zúčastnila také čestná předsedkyně Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů Eliška Hašková Coolidge. „S exilem mám vlastní zkušenost, bylo to jedno z témat mého života,“ prohlásila paní Eliška, „jsem ráda, že jsem aspoň svoji účastí mohla takovou věc podpořit.“

Výstava na 12 venkovních panelech si klade za cíl informovat veřejnost o pěti hlavních exilových vlnách z území Československa v období 1914–1989. Po roce 1948 odešlo do zahraničí na 60.000 osob, v letech 1968–1989 k nim přibylo asi 250.000 dalších. „V roce 1968 nabyl exil naprosto masových rozměrů,“ říká organizátor výstavy Miroslav Krupička a pokračuje: „Do roku 1969 včetně uteklo asi 150.00 lidí. Exil se dotkl – ať už přímo nebo nepřímo – prakticky každé rodiny. Byly to statisíce vykolejených a postižených osudů. Velká část těch lidí stále žije. A co o tom dnes víme? Z exilu a emigrace se stala okrajová problematika, o niž se zajímají snad ještě historici. U svého syna – gymnazisty – jsem zjistil, že ve škole tyto věci neprobírají. To byl také jeden z motivů pro uspořádání této výstavy.“

Miroslav Krupička  (vlevo) na vernisáži výstavy Československý exil 20. století,  foto: Miroslav Krupička

Při prohlídce výstavy vzbudila debatu mezi návštěvníky fotografie Klementa Gottwalda, který je součástí exilové vlny 1938–1945. Někteří přítomní nesouhlasili s tím, že je tento protagonista stalinistické linie v KSČ na výstavě zmíněn. Historickým faktem však je, že vedle Edvarda Beneše a londýnského exilu byl Gottwald hlavním představitelem komunistického exilu v Moskvě a že československá jednotka vytvořená v SSSR se podílela na osvobození Československa. Na výstavě se podíleli čeští historici jako Jiří Pernes, Jan Cholínský nebo Dagmar Hájková.

Pořadatelem výstavy o exilu je spolek Československý exil. Jeho dlouhodobým cílem je vybudovat v Praze trvalý památník nebo pomník Československému exilu v uplynulém století. Výstava vznikla díky podpoře a úzké spolupráci s dalšími institucemi – s Ministerstvem kultury, které poskytlo na výstavní projekt grant, s Národním muzeem, s městskou částí Praha 1, s Badatelským Nadačním fondem Anny a Jaroslava Krejčích, který podpořil projekt finančně a s Ústavem pro studium totalitních režimů. Hlavním mediálním partnerem výstavy je Český rozhlas – jeho zahraniční vysílání a regionální stanice ČRo Plzeň a ČRo Brno. Po skončení výstavy na Jungmannově náměstí v Praze 12. října 2016 výstava pokračuje právě do Plzně a Brna.

Výstava Československý exil 20. století,  foto: Miroslav Krupička