Fenomén Favorit - slavná kola slavných sportovců
Mnozí Češi se proháněli a stále prohání na kole legendární značky Favorit. Jejich výstavu teď nabízí Národní technické muzeum. Je tu i kolo, s nímž sbírali tituly mistři světa v kolové, slavní bratři Pospíšilové.
Je tu i dráhové kolo zlatého olympionika z olympiády v Tokiu 1964 Jiřího Dalera.
"Na výstavu nám půjčil svoji zlatou medaili z olympiády. Vypráví se, že v roce 1964 všechna kola na olympiádu byla zlatě lakovaná, ale protože se nestíhalo, tak to Dalerovo vyšlo v modré barvě, ale on ho pozlatil tou medailí."
Favorit cestoval do emigrace zavěšený na balónu
Jedno z kol dokonce cestovalo do emigrace. Organizátoři výstavy připomínají i dramatický příběh úspěšného cyklistického reprezentanta Róberta Hutyra, který z komunistického Československa uletěl v roce 1983 vlastnoručně vyrobeným horkovzdušným balonem. Na dramatickou cestu za železnou oponu vzal slovenský rodák nejen svou manželku a dvě děti, ale na koš balonu připevnil i závodní kolo značky Favorit.
Výstava nazvaná Fenomén Favorit je součástí projektu Národního technického muzea ke 100. výročí vzniku československého státu "Made in Czechoslovakia - aneb průmysl, který dobyl svět". Kola se totiž v Rokycanech vyráběla už od konce 19. století pod značkami Tudor a Tripol, připomněl Arnošt Nezmeškal.
"V Rokycanech byly dvě továrny na kola. Za oběma stál František Hering, který se nepohodl s původními majiteli, tak si založil druhou přes ulici. Takže tam byly dvě konkurenční firmy, a ty vyráběly ve 30. letech několik tisíc kol ročně. Po válce byly převedeny pod ČZ Strakonice, a řešilo se, co dál. Po roce 1948 se začal jezdit Závod míru, a zjistilo se, že nemáme výrobce závodních kol. Tak se rozhodlo, že by se to mohlo vyrábět v Rokycanech, což byl báječný nápad. Ale tady dělali solidní cestovní kola pro pantáty, aby jezdili do práce, nebyla to závodní kola. Ta se u nás vyráběla na vysoké úrovni, ale vyráběli je většinou soukromníci, a ti to neměli v tu dobu moc lehké. Řada těchto lidí nebo jejich zaměstnanců proto přešla do Rokycan, a tam zahájili práce na vývoji závodních kol. Nevědělo se, jak se budou jmenovat, a uvažovalo se o jménu Borec. ČZ Strakonice vyráběly všechno možné, třeba řetězy pod značkou Favorit. A ředitel ČZ Strakonice tehdy řekl: proč by to nemohl být Favorit? A tak se zrodila slavná značka jízdních kol."Favorit opět povstal z popela
Továrna v dobách své největší slávy produkovala 200.000 kol ročně. Kola Favorit se začala exportovat do USA, Kanady, západního Německa. Proto byla doma nedostatkové zboží. Vlastnit kolo z rokycanské továrny bylo svého času snem mnoha kluků. Stávaly se na něj dlouhé fronty a nebylo úplně jednoduché jej získat, připomíná ředitel Muzea dopravy Arnošt Nezmeškal:"Získat Favorita, když jsem byl dítě, bylo dost nesnadné pro spoustu kluků u nás na vesnici. Já jsem jezdil na dívčím kole, což bylo ponižující, Koupit si Favorita byl sen, a museli jste mít známé."
Po roce 1989 výroba klesala a závod nakonec zkrachoval. Nová etapa značky se začala psát v roce 2011, kdy původní ochranné známky Favoritu koupil slovenský podnikatel Richard Galovič, a vzkřísil tak značku s téměř stoletou tradicí.
"Favorit v současné době vyrábí znovu. Vyrábí se v Rokycanech v pronajatých prostorách v původním závodě. Takže Favorit žije, vstal z popela jako pták Fénix, což je skvělá zpráva, protože je to poměrně výjimečné. A výstava končí trojicí Favoritů, které se dnes u nás vyrábějí, stojí spoustu peněz, ale je to nejmodernější cyklistická technika, která existuje. A mě hřeje u srdce, že je to vyrobeno u nás, že to není žádný podvod jen s nálepkou," dodal Arnošt Nezmeškal. Kola zapůjčilo dvacet sběratelů, muzeí a firem.