Ferda Mravenec slaví letos devadesátiny. Výtvarný styl Ondřeje Sekory ale nestárne
„Na vrcholku hromádky stál mravenec s puntikatým šátkem kolem krku a s ranečkem na zádech. V rukou držel kus jehličí lesklého jako zrcadlo, tak bylo hladké, a volal na celé kolo: „Pozóór, z cesty!“ Víte, kdo to byl? No přece Ferda Mravenec. Jen v málokteré rodinné knihovně chyběla knížka s touto legendární kreslenou postavou a jejími přáteli. Letos Ferda slaví devadesátiny, šarm ale rozhodně neztratil.
Mravence Ferdu v roce 1933 stvořil brněnský novinář, kreslíř, ilustrátor a spisovatel Ondřej Sekora. Poprvé se tato kreslená postavička objevila v Lidových novinách. Úspěch dobrodružství věčně dobře naladěného, pracovitého, vynalézavého a houževnatého šikuly, který pomáhá všem malým zvířatům, se kterými se při svých výpravách setká, byl okamžitý.
„Ferda Mravenec je mimořádně dobře navržená a přesně vykreslená postava. Sekorův výtvarný styl nezestárnul, na devadesátku Ferda opravdu nevypadá! Design je živý a nadčasový. Svět hmyzu lze navíc snadno použít jako metaforu. Sám Sekora tuto metaforu různě přetvářel s přihlédnutím k době, ve které žil, a funguje dodnes,“ říká Tomáš Prokůpek z Moravského zemského muzea v Brně, který je kurátorem nové výstavy věnované Ondřeji Sekorovi v pražské Villa Pellé.
Příběhy mravence, který dělá „práce všeho druhu“, vycházely v Lidových novinách s různými přestávkami až do roku 1941. Mezitím Ondřej Sekora přivedl svého hrdinu z novin na stránky obrázkových knih.
První vyšla roku 1936 a Ferda se v ní potkal například s Broukem Pytlíkem. Tento rodák z biografu, který všechno zná, všechno ví a všemu rozumí, se pak stal jeho věrným souputníkem i v dalších knížkách, které se staly velmi populární. A jejich úspěch otevřel Sekorovi dveře ke spolupráci s divadlem, rozhlasem a filmem.
Těsně před druhou světovou válkou, v roce 1942, byl ve filmových ateliérech ve Zlíně v režii Hermíny Týrlové natočen první filmový Ferda Mravenec. Šlo o první český loutkový film realizovaný animací loutek s drátěnými kostrami. Například hlava figurky Ferdy byla ze dřeva a kvůli mimice obličeje jich byla vyrobená asi stovka.
Komunistické ideály
V té době ale už byl Ondřej Sekora bez práce, výpověď z Lidových novin dostal kvůli židovskému původu své druhé manželky a sám byl na konci války internován v pracovním táboře.
Po válce, kdy se rodina sešla, se Ondřej Sekora vrátil ke své práci spisovatele a ilustrátora, spoluzakládal například satirický týdeník Dikobraz. Vrátil se i k obrázkovému seriálu o Ferdovi a vydával desítky dětských knih. Příběhy byly ale někdy ovlivněny propagandou komunistického režimu.
„Sekora upřímně věřil v komunistické ideály. Ferda je ve svých komiksech z 50. let ztvárněn jako pracovitý dělník, který vodí brouky s nablýskanými pračkami do sběrných surovin, a když se mu do cesty připlete líný slimák, hodí ho se svými mravenčími kamarády do potoka. Problematické je dnes i to, jak občas ztvárnil ženy nebo barevné lidi. Většinu příběhů lze ale bez problémů znovu upravit a jsou pro dnešní děti srozumitelné,“ dodává Tomáš Prokůpek.
Výstava nepředstavuje Ondřeje Sekoru jen jako autora Ferdy Mravence, ale také jako autora, který zanechal stopu v dějinách české žurnalistiky, v divadle, audiovizuálních médiích a komiksu. Lidé se seznámí i se Sekorovou zálibou ve sportu.
„Velmi napomohl domestikaci ragby jako sportu v českém prostředí, což jsme chtěli na výstavě připomenout také. Přišlo nám zajímavé, že se v Sekorově archivu dochoval diplom, který dostal v roce 1944 od Moravské župy. Čeští ragbisté byli Sekorovi vděčni za úlohu, kterou sehrál,“ řekl Českému rozhlasu Prokůpek.
Sekora také v letech 1923–1924 působil jako zahraniční dopisovatel v Paříži, odkud referoval o dění na letní i zimní olympiádě, a v roce 1927 absolvoval jako reportér v doprovodném voze slavnou Tour de France.
