Ferda Mravenec se líbí i Japoncům

Pracovitý mravenec, kterého na svět přivedl spisovatel a kreslíř Ondřej Sekora už v roce 1933 v dětské příloze Lidových novin, teď právě získává své příznivce v Japonsku. Autor docela dobře vystihl českou povahu, která nemá problém se s odvahou pustit do čehokoliv a všemu rozumět. A v Japonsku, kde jsou komiksy velmi populární, se přičinlivý mravenec líbí.

Foto: České centrum v Paříži

Kreslený hrdina s červeným puntíkatým šátkem kolem krku, který si ví rady za každé situace, má po boku svého kamaráda brouka Pytlíka, který všude byl a všechno zná. Ferda se snaží zaujmout i svou přítelkyni Berušku. Jejich společné příběhy rychle získaly velkou oblibu. Podle kurátora výstavy Tomáše Prokůpka to ale zpočátku zrovna dětsky radostné příběhy nebyly.

Foto: Neoluxor

„Z dnešního pohledu už to působí drsně. V roce 1933 nastoupil k moci nacismus a v Německu Hitler. Do příběhu se prolíná varování před možnou blížící se válkou. Najdeme tam docela drastické scény. Sekora v té době cílil sice na děti, ale dnes už by asi takovéhle scény příběh pro děti neobsahoval. Jsou tam mravenci, kteří mají po výbuchu utržené končetiny, jsou tam po konfliktu postižení mravenčí vojáci. Takové momenty, které přímo s tvorbou pro děti nespojujeme. Někdy se i kvůli tomu v posuzování jeho díla nacházejí tvrzení, že tenhle Ferda Mravenec z ledna 1933, vlastně nebyl pro děti. Vycházel ale v dětském koutku a opravdu to pro děti určeno bylo. Jen se ten obsah neshoduje s dnešním pohledem, jak má vyprávění pro děti vypadat.“

Kdy se Freda narodil?

Kresba mravence se objevuje už v roce 1927 v Pestrém týdnu jako postavička v seriálu pro dospělé. Je to tedy už Ferda Mravenec nebo jen jeho předchůdce?

„Sekora se tvorbě pro děti začal věnovat už na začátku dvacátých let, začal obrázkové seriály publikovat v Lidových novinách. Sekoru zajímal hmyz od dětství a zajímal ho i jako autora kreslíře. Proto se v jeho tvorbě postupně ustavovaly hmyzí postavy. V roce 1927 publikoval seriál, ve kterém vystupuje mravenec, který už má některé rysy Ferdy, ale není to on. Nejmenuje se Ferda, vypadá jinak, má jinou povahu, takže to byl jenom jeden z takových předstupňů. On sám do toho ještě vnáší zmatek, protože ve svém vzpomínkovém textu zmiňuje, že už někdy na konci dvacátých let měl plán udělat příběh pro dospělé, kde by byl hlavní hrdina mravenec. V románu měl být mravenec právě jako takové malinké kolečko ve velkém soukolí průmyslového světa, které ho drtí. To ale Sekora nikdy nerealizoval. V roce 1933 si vzpomněl na svůj tehdejší nápad a začal vyprávět příběh s Ferdou Mravencem.“

Komiks a autobiografickými rysy

Tomáš Prokůpek, foto: ČT24

Ferda Mravenec je tím, který může svého tvůrce prostřednictvím obrázků a knížek představit i v dalekém Japonsku. Stodvacáté výročí od narození Ondřeje Sekory připomene České centrum v Tokiu výstavou, která prezentuje nejen oblíbenou postavičku v komiksech a knihách, ale vystaveny jsou také Sekorovy ilustrace, novinové reportáže a fotografie z autorova života. Partnery výstavy jsou Moravské zemské muzeum, které zapůjčilo tisky a divadlo Přerovský Kašpárek, které vystavuje své loutky. Proč je výstava právě v Tokiu vysvětluje kurátor Tomáš Prokůpek velkým zájmem a oblíbeností komiksů právě v této části světa.

„Ta výstava se snaží přiblížit a zkombinovat základní informace o Ondřeji Sekorovi, ale také o oblíbené komiksové postavičce. Ferda Mravenec je asi nejznámější a nejvydařenější Sekorova postava, ale i proto, že Japonci Ferdu už znají a mají rádi kreslené postavičky z hmyzího světa. Tři knížky s Ferdou Mravencem byly přeloženy do japonštiny.“

Historik komiksu Tomáš Prokůpek chce představit autora, který ve svém Ferdovi- všeumělovi uplatnil všechny své tvůrčí schopnosti.

Foto: České centrum v Paříži

„Byl právě tak všestranný jako jeho komiksová postavička. Jeho zájem o entomologii ho přivedl právě k motivům ze světa hmyzu, kde kreslené příběhy spojovaly zábavu s poučením. Sám uspěl vždy v oboru, do kterého se v životě pustil. Byl velmi aktivní ve spoustě oborů, a pokud něco začal, všude zanechal svou stopu. Začínal jako novinář, patřil k průkopníkům původního českého komiksu, vypracoval se do pozice uznávaného ilustrátora a nakonec psal i kreslil své autorské knihy.“

Kromě své tvůrčí práce byl také velký sportovec a milovník přírody. Stal se zakladatelem prvních českých ragbyových klubů, trenérem a rozhodčím a velkým propagátorem sportu a přírody. Za okupace byl v letech 1944-1945 vězněn. V pracovním táboře psal a kreslil deník a se svým spoluvězněm Oldřichem Novým hrál maňáskové divadlo. Po válce se stal redaktorem deníku Práce a Dikobraz a byl u založení Státního nakladatelství dětské knihy. Po roce 1952 psal a kreslil pro noviny a dětské časopisy. Ovlivněn poválečným obdobím jsou jeho příběhy občas poplatné tehdejšímu režimu, ale vzhledem k oblíbenosti jeho postaviček, je víc vnímám jako autor veselých dětských knížek.

Knížky o Ferdovi Mravencovi byly přeloženy do více jak 20 jazyků včetně japonštiny. Výstava v Tokiu potrvá do 13. září.

Ondřej Sekora, 25.9.1899 - 4.7.1967 Připomenout výročí narození autora a kreslíře Ondřeje Sekory, brněnského rodáka, se chystá i Moravské zemské muzeum v Brně výstavou s velkou monografií v prosinci letošního roku.