Gordické uzly kolem Nejvyššího soudu
I když nejsledovanějším politickým tématem zůstává snaha o zformování stabilní vlády, nejvyšší ústavní činitelé mají ještě jeden problém. Týká se sporů o vedení Nejvyššího soudu, které se táhnou téměř rok.
Zákon hovoří o této funkci v jednotném čísle a Nejvyšší soud už jednoho místopředsedu má, zdůrazňuje Brožová: "Tento postup pana prezidenta považuji za postup, který jednak nerespektuje zákon o soudech a soudcích, pokud jde o počty těch funkcionářů, a obchází kompetenci předsedy Nejvyššího soudu, pokud jde o ten jeho nutný souhlas."
Podle Bureše tak předsedkyně dokazuje svou nekompetentnost: "Každý, kdo si přečte ústavu, tak vidí, že právo jmenovat předsedu a místopředsedu je originární kompetence prezidenta republiky a ani ne student, ale ten kdo chce studovat právnickou fakultu, jasně vidí, že je nesmysl uvažovat o neústavnosti tohoto kroku."
I když spor vypadá jako žabomyší válka kličkujících právníků, jde v něm o souboj principů. Zatímco prezident se s tehdejším ministrem spravedlnosti i premiérem shodli, že Brožová neplní dobře své povinnosti, Ústavní soud dospěl k závěru, že nezávislost soudní moci je zde principem vyšším. Navíc se klubko problémů ještě fatálně zkomplikovalo tím, že se Brožová na jaře stala obětí dopravní nehody a navzdory potvrzení ve funkci ji už půl roku kvůli léčení nevykonává. Právě tím vlastně prezident odůvodnil potřebu jmenovat ještě jednoho místopředsedu Nejvyššího soudu. Dlouhá nepřítomnost jeho šéfky, nejasnosti kolem vedení soudu a zaměstnávání Ústavního soudu problémy samotné justice ochromují české soudnictví, míní prezident soudcovské unie Jaromír Jirsa. A upozorňuje na ještě jednu komplikaci: Jaroslav Bureš byl donedávna politikem. Seděl ve dvou sociálnědemokratických vládách a za ČSSD neúspěšně kandidoval i na prezidentskou funkci.