Gordické uzly kolem Nejvyššího soudu

I když nejsledovanějším politickým tématem zůstává snaha o zformování stabilní vlády, nejvyšší ústavní činitelé mají ještě jeden problém. Týká se sporů o vedení Nejvyššího soudu, které se táhnou téměř rok.

Jaroslav Bureš (vlevo) a Václav Klaus, foto: ČTK

Prezident Václav Klaus ve středu jmenoval bývalého ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše místopředsedou Nejvyššího soudu. Tímto aktem se ještě více zvýšilo napětí mezi klíčovými představiteli výkonné a soudní moci. Prezident v únoru odvolal předsedkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou, která ale rozhodnutí hlavy státu nepřijala a obrátila se na ústavní soud. Ten prezidentovo rozhodnutí zrušil a Brožová zůstala šéfkou Nejvyššího soudu. Tím ale konflikty nekončí. Jaroslav Bureš, který měl Brožovou v čele soudu nahradit, totiž prý potřeboval její souhlas, aby mohl být vůbec zařazen do soudcovského sboru této instituce. Brožová mu jej ale odmítla dát a i touto otázkou se zabývá ústavní soud. Sám Bureš tvrdí, že už od ledna je soudcem Nejvyššího soudu a teď byl navíc vyzvednut do funkce místopředsedy.

Zákon hovoří o této funkci v jednotném čísle a Nejvyšší soud už jednoho místopředsedu má, zdůrazňuje Brožová: "Tento postup pana prezidenta považuji za postup, který jednak nerespektuje zákon o soudech a soudcích, pokud jde o počty těch funkcionářů, a obchází kompetenci předsedy Nejvyššího soudu, pokud jde o ten jeho nutný souhlas."

Podle Bureše tak předsedkyně dokazuje svou nekompetentnost: "Každý, kdo si přečte ústavu, tak vidí, že právo jmenovat předsedu a místopředsedu je originární kompetence prezidenta republiky a ani ne student, ale ten kdo chce studovat právnickou fakultu, jasně vidí, že je nesmysl uvažovat o neústavnosti tohoto kroku."

I když spor vypadá jako žabomyší válka kličkujících právníků, jde v něm o souboj principů. Zatímco prezident se s tehdejším ministrem spravedlnosti i premiérem shodli, že Brožová neplní dobře své povinnosti, Ústavní soud dospěl k závěru, že nezávislost soudní moci je zde principem vyšším. Navíc se klubko problémů ještě fatálně zkomplikovalo tím, že se Brožová na jaře stala obětí dopravní nehody a navzdory potvrzení ve funkci ji už půl roku kvůli léčení nevykonává. Právě tím vlastně prezident odůvodnil potřebu jmenovat ještě jednoho místopředsedu Nejvyššího soudu. Dlouhá nepřítomnost jeho šéfky, nejasnosti kolem vedení soudu a zaměstnávání Ústavního soudu problémy samotné justice ochromují české soudnictví, míní prezident soudcovské unie Jaromír Jirsa. A upozorňuje na ještě jednu komplikaci: Jaroslav Bureš byl donedávna politikem. Seděl ve dvou sociálnědemokratických vládách a za ČSSD neúspěšně kandidoval i na prezidentskou funkci.