Grégrův "velký třesk" dostal od vlády zelenou

Vláda v pondělí schválila časový a finanční rámec Strategie posílení národohospodářského růstu, kterou navrhl pod pracovním označením "velký třesk" ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Více už Vilém Faltýnek.

Miroslav Grégr

Materiál propojuje rozvoj velkého průmyslu a malého a středního podnikání s podporou zaměstnanosti, bydlení a infrastruktury. Letos by měl zaručit čtyřprocentní a v roce 2002 pěti- až šestiprocentní růst HDP. Radiu Praha to potvrdil Grégrův náměstek Zdeněk Vorlíček. Jedním z hlavních cílů velkého třesku je podle něj přiblížení k unii.

"První důvod je, že chceme-li vstoupit do Evropské unie, tak se musíme co nejvíc přiblížit hospodářské výkonnosti průměru evropských zemí. Ten dosavadní vývoj bez nějaké velké stimulace nás k tomu nepřibližoval, takže strategie má docílit toho, abychom šli po rychlejší růstové trajektorii a aby ty ekonomické a sociální dopady, prvotní dopadu vstupu do evropské unie byly pro nás co nejmenší. A druhá věc je, máme poměrně dost velký rostoucí deficit obchodní bilance a nemůžeme tohleto odstranit jiným způsobem nežli zvyšováním hospodářské výkonnosti, exportní výkonnosti."

Plán počítá letos a v příštím roce se 166 miliardami korun do různých oblastí ekonomiky. Zastřešuje a propojuje již schválené programy a zajišťuje jejich propojení tak, aby přinesly co největší efekt. Program nebude řídit ministerstvo průmyslu a obchodu, ale úřad vlády.

"Může někdo říkat, proč jsme skládali různé programy do jednoho materiálu a způsobili si tak mediální povyk, ale to je nepochopení smyslu té strategie. Ta strategie počítá s koordinací programů. Existovala celá řada programů na různých ministrestvech, málo navzájem o sobě ti lidé věděli, bylo potřeba odstranit duplicity, zpřesnit finanční nároky, a chceme taky koncentrovat řadu těch programů třeba do hospodářsky slabých regionů. Kromě toho jsme chtěli udělat inventuru těch programů, abychom je navzájem poměřili z hlediska priorit a řekli z hlediska celé země, jaké jsou priority."

Ke kritikům strategie patří předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus. "Není možné, aby chtěl stát oživovat průmysl," řekl Klaus v pondělí. Tento princip se podle něj kdysi nazýval centrálním plánováním.

Strategie počítá s finančními prostředky ze státního rozpočtu, příjmy z privatizace, s půjčkami od bank a s penězi z fondů Evropské unie a finančními prostředky mimorozpočtových fondů dopravy a bydlení. Nevnáší podle ministra Grégra žádné dodatečné nároky na veřejné prostředky a nezatíží budoucí generace.