Hackenschmied - umělec napříč společnostmi a časem
V pondělí zemřel v New Yorku filmař a fotograf Alexandr Hackenschmied. Legenda českoamerické avantgardy zesnula ve věku nedožitých sedmadevadesáti let v rodinném kruhu. Ohlednutí za osobností, jejíž dílo na jaře v dosud největší šíři představila výstava v Praze, připravil Vilém Faltýnek.
Hackenschmied se fotografii věnoval od roku 1928 a o dva roky později uspořádal proslulou výstavu avantgardy "Nová česká fotografie". Ve stejném roce prohlásil, že fotografie je pro něj "jen cestou k filmu", a natočil svůj první film, autorskou skicu Bezúčelná procházka. Od 30. let se Hackenschmied věnoval především kinematografii. Jeho životní dráhu stočil nečekaným směrem rok 1939. Hackenschmied tehdy musel opustit Československo, protože spolupracoval na filmu amerického režiséra Herberta Klinea Krize, dokumentu o nástupu fašismu v Evropě. Letos v lednu k tomu Hackenschmied řekl: "Ten Kline měl dobrý nos na politické události a cítil, že s Československem se bude něco dít. Tak přišel do Prahy, někdo ho se mnou seznámil a on si mě vzal jako spolupracovníka, abych s ním dělal film. Tím to začalo."
V New Yorku, kde se posléze usadil a působil pod jménem Alexander Hammid, se brzy prosadil jako představitel nezávislého a experimentálního filmu. Pověst zkušeného dokumentaristy Hackenschmied od 60. let obohatil o označení "invenční experimentátor s trojdimenzionálním filmovým obrazem".
Filmový režisér Vojtěch Jasný žije stejně jako Hammid v New Yorku. Dříve byli v kontaktu, sdělil Jasný na návštěvě v Uherském Hradišti. V poslední době ale Hackenschmied nevycházel a také vnější kontakty omezil: "Dlouho se sám držel, ještě chodil denně na procházky. Já jsem mu chtěl jít přát k narozeninám, a už odmítal. Přitom můj film Návrat ztraceného ráje miloval. Viděl ho."
Kurátor galerie Fotograf v zahradě David Korecký se podílel na přípravě největší domácí výstavy Hammidovy tvorby v únoru letošního roku. Na poslední chvíli se tak česká veřejnost seznámila s významem a vlivem tvorby tohoto Pražana narozeného v roce 1907 ve Vídni. Korecký navštívil umělce letos v červnu v jeho newyorkském bytě. Korecký tvrdí, že Hammid se od 50. let, kdy natáčel film v Indii, zabýval zen-buddhismem a pravidelně meditoval. Snad proto zůstával do posledních dnů ve výborné duševní kondici:
"On byl velice bezprostřední a v podstatě úplně pohodový člověk. A rád si s lidmi povídal. Když jsme přišli, chtěl slyšet, co je nového, a hlavně nám vyprávěl, kam máme jít v New Yorku na výstavu, co se mu líbilo, co kde četl. Hodně si chtěl povídat, vydrželo mu to vždycky hodinu, hodinu a půl a pak si šel odpočinout. Byl zvídavý a přemýšlel u toho, co říká. Bylo vidět, že to nebyly pauzičky, že by si potřeboval odpočinout, ale že přemýšlí, co říká. Myslím, že v tomhle byl absolutně fit."
Podle Koreckého není možné omezit Hackenschmiedův přínos na jednu z etap filmového vývoje.
"Jeho tvorba běží napříč společnostmi i dobou. Přínos je myslím v tom, že byl experimentátorem, že byl hodně pilný, žil bohatým vnitřním životem, všechno co dělal, se snažil dělat dobře a trochu jinak, zkoušet nové věci."
Podle kurátora Davida Koreckého je Hackenschmiedův filmový přínos obecně přínosem pro vizuální kulturu 20. století.
