Hezky česky: České pozdravy

Dobrý den, nazdar, hola hej! Většina Čechů se zdraví ráda a dost nápaditě.

Zdravíme se při různých příležitostech a na různých místech, a většina z nás se snaží rovněž udržet správnou etiketu pozdravu. Snad každý ví, že první zdraví mladší staršího, muž ženu a podřízený nadřízeného. Malé dítě si vyslouží velikou pochvalu od dospělých za pěkně hlasité Dobrý den…

Pozdrav vyjadřuje zdvořilost a je nedílnou součástí života v české společnosti. A tak je v Čechách běžné zdravení ve výtahu, v kupé ve vlaku, na chodbě, v obchodě nebo v restauraci. Klasické pozdravy se mohou zdát být jen prázdnými frázemi, kterými dáváte najevo, že jste si vědomi přítomnosti druhého člověka a projevujete mu úctu, nebo aspoň povinnou pozornost. Češi se ale mnohem častěji zdraví přátelsky a neformálně, a tak si se svými pozdravy s oblibou hrají a přidávají jim nové tvary i významy.

Kromě tradičního, nejčastějšího pozdravení Dobrý den! tak můžete slyšet Dobrej den!, které někteří uživatelé krátí jako Dobrej, nebo Brej den! a dokonce ledabylé brej! Bývá to také východisko, jak důvěrně, nebo familiárně pozdravit člověka, kterému si netroufáme tykat.

Z původně námořnického pozdravu Ahoj se stal možná nejčastější neformální český pozdrav. Ovšem i ten má více variant jako je třeba ahoja, ahojda, ahojky! anebo, pokud chcete pozdravit víc lidí najednou, ahojte!

Další takto vypůjčené slovo do českého pozdravu je italské ciao!, které se postupem času změnilo na čau, čauky nebo čaues! Je těžké uvěřit, že pozdravy čao bambino, čágo bélo a čauky mňauky! mají stejné kořeny.

Zase od západních sousedů, tehdy ještě prostřednictvím televizního vysílání, které si ze Železné opony vrásky nedělalo, k nám v sedmdesátých letech k nám přiletělo německé Tschüs. A tak se nám zalíbilo, že na rozdíl od Němců si říkáme čus jak při potkání, tak při odchodu.

Také obrozenecké, sokolské Nazdar! Získalo časem i méně slavnostní a důstojné podoby jako například zdárek, zdarec! anebo nazdárek Kašpárek! Nebyla by to čeština, aby se nezdrobňovalo ještě dál, a tak se z dětského papá, dnes často používaného i mezi dospělými, zrodil další pozdrav páčko!

Z původních křesťanských pozdravů se spletitými cestami zrodily velmi neformální, až humorné pozdravy jako tě bůh, tě péro a tě pic! Škoda, že je dnešní generace už téměř zapomněly.

Určitě jste si všimli, že hovorové pozdravy se často rýmují, takže můžete slyšet dnes už celkem obyčejné čus bus nebo žertovné čusík džusík! A tak na závěr dnešního vydání Hezky česky se s vámi rozloučíme dvěma rýmovanými pozdravy: tě víno bambino a tě péro sombréro!

Cyklus Hezky česky vznikl ve spolupráci se studenty FF UK pod vedením Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a Ústavu bohemistických studií, konkrétně doc.PhDR. Ivany Bozděchové, CSc. a PhDR.Svatavy Škodové, Ph.D.