Hezky česky: Oslovení

V různých dobách se lidé oslovovali různě a oslovení mělo vždy svůj význam. Jasnosti, milosti, milostpaní, paní nadlesní, pane správce. Už podle oslovení bylo zřejmé, o koho jde.

Foto: archiv Radia Praha

Dnes je normou oslovovat muže pane! a ženu paní! Když se ale kdysi místo pan řeklo pán, s dlouhým á, to jsme oslovovali někoho důležitého, významného, nebo bohatého. Dnes bychom řekli VIP.

Ale tím nejdůležitějším pánem byl v křesťanském světě vždy Pán na nebesích. V každém evropském jazyce je význam slov Pán a Bůh prakticky totožný. Od slova pán se odvíjí slovo panovník a panovnice, neboli vládce a vládkyně, což vyplývá z logické příbuznosti sloves panovat a vládnout. Bývají tak označováni feudální vládci ve smyslu „je pánem své země “.

Stejný základ má slovo panství, které má rovněž dvojí význam: panství jako určité území, které patří pánovi, například konopišťské panství arcivévody Ferdinanda, nebo panství ve smyslu vlády, nebo nadvlády. Například panství buržoazie.

Nebyla by to čeština, aby nezdrobňovala. Máme tedy slova páníček a panička. Ta dnes nejčastěji označují majitele, nebo majitelku domácího mazlíčka, typicky psa nebo kočky. Zajímavostí je, že mnoho literátů slovo páníček používalo při popisu vztahu zvířete k člověku z pohledu a mluvy zvířete. Takže páníček je jasný a jako používané slovo nezaměnitelný.

Ilustrační foto: Mabel Amber, Pixabay / CC0

Ale v případě paničky velký pozor. Protože slovo panička se používá nejenom ve vztahu k domácímu zvířeti a ve svém druhém významu vůbec nezní pěkně. To slovo stále existuje v současném slovníku jako hanlivé označení protivné, zpovykané ženské, co se ráda naparuje.

A pak tu máme ještě jedno odvozené slovo panáček. To je pomalu na samostatnou kapitolu. Původně vyjadřovalo malou figurku na hraní, patrně i partnera panenky. Ale už v minulosti měl panáček vícero podob, třeba ten známý poštovský panáček, co v lidové písničce jede a jede. Panáček byl také symbolem dobrých mravů a hezkého zevnějšku: To je ale hezký panáček. Pak je tu čurající panáček, který zdobí pánské toalety a také se stal bruselskou atrakcí číslo jedna.

Čurající chlapeček v Bruselu, foto: Niels Mickers, Wikimedia Commons, CC BY 3.0 NL

Spisovatelka Eliška Krásnohorská označila panáčkem hocha z města, který se na českém venkově bojí hospodářských zvířat. Byl to takový nepoužitelný tvor pro život na venkově. A pak je tu ještě jiný panáček, nafoukaný a domýšlivý mladý muž, kterého je třeba zpražit.

Možná, že si sami vzpomenete na dalšího panáčka ve svém slovníku, třeba na malou kořalku. A v hospodě jistě narazíme na další panáky, stejně jako v koncem léta na panáky na polích. Kam jsme se to dostali od slova pán a paní.

Hlavní je, že platí: Dříve bylo oslovení pánů a paní jenom pro vyvolené, dnes je pánem nebo paní každý z nás.

Cyklus Hezky česky vznikl ve spolupráci se studenty FF UK pod vedením Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a Ústavu bohemistických studií, konkrétně doc.PhDR. Ivany Bozděchové, CSc. a PhDR.Svatavy Škodové, Ph.D. V audioverzi vystupují Hana Shánělová a Michael Rozsypal.