Hnutí ANO poprvé v historii vyhrálo volby do Senátu, získalo 8 mandátů
Druhé kolo letošních senátních voleb skončilo. Lidé v něm rozhodli o obsazení 22 z 27 senátorských křesel, neboť pět senátorů už svůj post získalo v prvním kole. Poprvé v historii v nich zvítězilo hnutí ANO, které z celkových 27 získalo 8 mandátů. 2 z nich už v prvním kole, 6 poté v kole druhém. Strany vládní koalice si připsaly 15 úspěšných senátorů, kteří zasednou v horní komoře Parlamentu. Ve zbývajících obvodech se prosadili zástupci SOCDEM, SEN 21, Přísahy a Stanislav Balík jako nezávislý kandidát.
Hned za prvním hnutím ANO se umístili vládní Starostové a nezávislí, kteří získali 6 mandátů. ODS se nakonec podařilo obhájit pouze pět z deseti mandátů, KDU-ČSL ty své dva uhájilo a TOP 09 si dokonce polepšila z jednoho mandátu na dva. Naopak ani napotřetí se do Senátu nedostanou komunisté. Důvodem je prohra Jaroslava Komínka z KSČM.
Úspěch neslaví ani SPD, která měla kandidáta ve druhém kole pouze v jednom obvodě a ani jemu se zvítězit nepodařilo. Novou parlamentní stranou se naopak stalo hnutí Přísaha díky svému předsedovi Róbertu Šlachtovi, který vyhrál obě volební kola na Břeclavsku.
K finále senátních voleb přišlo podle téměř konečných výsledků 17,5 procenta voličů, což je o jeden procentní bod více, než jaká byla účast při předchozích volbách v roce 2018 v obvodech, kde se volilo i letos.
Oficiální podobu výsledky druhého kola voleb získají po pondělním projednání Státní volební komisí. Ve Sbírce zákonů budou vyhlášeny pravděpodobně v úterý 1. října. Od 2. do 11. října by pak plynula desetidenní lhůta, v níž se voliči či kandidující strany mohou obrátit s případnými stížnostmi na průběh a výsledky voleb na Nejvyšší správní soud.
V Senátu mezitím začne vyjednávání na základě povolebního rozložení sil a rozřazení do frakcí. Senátoři totiž po každé obměně třetiny horní komory volí její představitele, šéfy výborů a komisí. Na dohodu mají kluby čas do posledního říjnového týdne, kdy by se obměněná horní komora mohla po státním svátku 28. října sejít k ustavující schůzi. Na ní letos zvolení senátoři složí slib, a ujmou se tak naplno svého mandátu.
V takřka úplném předvolebním složení se senátoři budou moci naposledy sejít ke schůzi ve středu 9. října. Členům horní komory, kteří o znovuzvolení neusilovali nebo nevyhráli, šestiletý mandát z voleb z roku 2018 skončí koncem poloviny října. O týden dříve se tak stane u Jiřího Drahoše (za STAN) a Jiřího Čunka (KDU-ČSL) kteří byli v roce 2018 zvoleni už v prvním kole ve dnech 5. a 6. října. Horní komora v případě potřeby bude moci zasedat i v dvoutřetinovém složení, než nově zvolení senátoři obdrží koncem října osvědčení o svém zvolení a složí ústavou předepsaný slib.
