Jak na korupci?

Kdo se v posledních týdnech alespoň občas zajímal o zpravodajství českých médií, tomu se na otázku, o čem se mluví, nabídly nejčastěji dvě odpovědi: buď o zdravotnictví, nebo o korupci. Případně také o korupci ve zdravotnictví. Problém úplatnosti a zneužívání moci k osobnímu obohacení je ale mnohem obecnější.

Před dvěma měsíci se svého mandátu v poslanecké sněmovně a politických funkcí vzdal poslanec ODS Vladimír Doležal. Policie ho začala podezírat z napomáhání korupci. Od podnikatelů údajně požadoval 800 tisícový úplatek pro stranického kolegu, radního Prahy 10. Aféra následovala jen pár týdnů poté, co z úřadu vlády musel odejít jeho skoro-jmenovec, premiérův tajemník Zdeněk Doležel. Ten od polského lobbyisty požadoval "pět na stole v českých". Liší se jen výklady, co tato slova znamenají. Ale o jejich vyřčení není pochyb, příslušný záznam skryté kamery totiž odvysílala televize NOVA. Česká televize ji na celé čáre trumfla letos, když v předešlých týdnech takřka na pokračování vysílala dokonce policejní odposlechy lidí z vedení Nejvyššího kontrolního úřadu, osob spojených se sérií údajně podvodných konkurzů a představitelů regionálních volených orgánů. A pokud jsou záznamy autentické, napovídaly by zavazování si státních úředníků různými dárky a protislužbami.

Přitom všechny mediálně známé kauzy jsou podle všeho jen pověstnou špičkou ledovce - nelze obsáhnout vše. A na televizi, která by vysílala jen odposlechy, by se stejně nikdo nevydržel dívat. Každopádně Česká republika v tomto ohledu nepatří mezi země s příliš dobrou pověstí.

Adriana Krnáčová

Jak se ale vlastně tato pověst rodí? I když šuškanda a předávání vlastních zkušeností může sehrát jistou roli, v globálním světě měřitelných výkonů se i v oblasti korupce poptávají údaje, které nějakým způsobem objektivizují pouhé dojmy. Nabízí je zejména mezinárodní organizace Transparency International v podobě různých indexů. Jak se tvoří ten nejznámější z nich, index vnímání korupce, zeptali jsme se výkonné ředitelky Transparency International - Česká republika Adriany Krnáčové.

"Index vnímání korupce vydává Transparency International každým rokem, zpravidla na podzim - je to index vnímání korupce tak, jak ji vnímají experti, podnikatelé celého světa. Je to index, který zrcadlí úroveň korupce, ve státní správě jednotlivých zemí. To znamená - když se index vytváří, tak se ptají jednotlivé instituce, které do toho indexu posílají své výzkumy, zejména expertů ekonomických, právních profesí, jaký názor mají na stav korupce případně jednotlivých jejích úkazů nebo projevů v jednotlivých zemích."

Tím, že se v indexu shromažďují poznatky a názory jednotlivců, ale vzniká podezření, že by mohl být příliš subjektivní.

"To není úplně pravda. Protože subjektivní názor má samozřejmě každý, kdo pracuje na nějakém problému; nicméně, když se mluví o indexu, tak do něj vstupuje několik výzkumů 17 institucí od Světové banky až po Freedom House. A Světová banka například zkoumá ve svém takzvaném indexu řízení státu přibližně 350 indikátorů ve 200 zemích. Takže to není až tak bezvýznamné číslo, nelze mluvit o výsostně subjektivním názoru."

V úterním vydání Lidových novin se k problematice korupce vyjadřuje psycholog Slavomil Hubálek. A není k české společnosti nijak shovívavý. "Podle všech možných měření patříme mezi nejzkorumpovanější společnosti v Evropě," tvrdí Hubálek a dodává, že lidí, kteří se nechají zmanipulovat k nějakému nečestnému jednání proto, aby se obohatili, je v této společnosti velké množství. A to - jak se říká -napříč politickým spektrem.

Jako návod na snížení korupce pak psycholog navrhuje co nejvíc se zaměřit na ty země, kde je korupce nejnižší. Je to celý systém transparentnosti zadávání zakázek, naprosto jasného daňového přiznání politiků, oddělení politiky od obchodu a podnikání.

A jak naproti tomu cizina hodnotí Česko, třeba s ohledem na index vnímání korupce? Je to pro obraz republiky významný faktor? Odpovídá výkonná ředitelka české Transparency International Adriana Krnáčová.

"Dle mého názoru je to významný faktor, protože Česká republika je konstantně vnímaná jako země, která osciluje někde v půlce toho indexu vnímáni korupce z 200 zkoumaných států. Takže tento údaj současně koreluje i s poznatky Světové banky i v oblasti kvality řízení státu. Také e nachází někde v půlce, ale co je ještě více alarmující, tak že za posledních pět let to sledování nezaznamenalo žádný pozitivní vzestup. Na rozdíl od jiných zemí, jako jsou například Estonsko, Slovensko, Litva, nebo dokonce Lotyšsko, abych jmenovala jenom ty země, se kterými bychom se měli poměřovat."

A co udělaly země, se kterými bychom se měly poměřovat? Recept je až děsivě jednoduchý: začaly mnohem otevřeněji informovat o státních a veřejných zakázkách, snížily zasahování státu do podnikání a zlepšily vymahatelnost práva.