Jak volili naši předkové?

O tom, jak probíhají volby dnes a co je doprovází, má většina z nás poměrně jasnou představu. Jak se ale volilo za Rakousko-Uherska nebo za první republiky? Právě to přibližuje výstava v Českých Budějovicích.

„Pan prezident republiky užil svého práva podle paragrafu 31 ústavní listiny a rozpustil obě sněmovny našeho Národního shromáždění. Ministerstvo vnitra vypíše proto zítra vyhláškou volby do obou sněmoven na neděli 19. května," takto vyhlašoval v roce 1935 volby předseda vlády Jan Malypetr. O tom, jak asi vypadaly, si můžete udělat představu v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.

Tamní výstava představuje volební systém a způsob hlasování do jednotlivých zastupitelských a správních orgánů, zaměřuje se především na České Budějovice, ale řada exponátů má celospolečenskou působnost, říká autor Leoš Nikrmayer:

"Jsou to historické dokumenty, fotografie i trojrozměrné předměty. Nejzajímavější jsou plakáty a letáky politických stran k různým typům voleb, vyhlášky, nařízení, volební seznamy, hlasovací lístky, dobový regionální tisk nebo záběry zachycující významné události ve vztahu k té dané problematice. Jsou tam i trojrozměrné předměty. Ty nejzajímavější jsou třeba záležitosti politických stran, různé oznaky nebo třeba prapory - je tam prapor národní demokracie, živnostensko-obchodnické strany nebo je tam kroj selské jízdy republikánské strany a je tam naznačeno i oblečení ordnera sudetoněmecké strany."

Dnes tolik diskutovaná volební kampaň probíhala i za Rakousko-Uherska a první republiky. S tímto předvolebním projevem vystoupil v roce 1935 Edvard Beneš, tehdejší ministr a poslanec za národně socialistickou stranu:

"Vůdčí činitelé strany československých národních socialistů jsou si plně vědomi jejich velkých, ne stranických, ale celostátních úkolů. Budují stranu ne pro stranu, ale pro národ a stát. Připravují ji pro budoucí úkoly, jež stát jí uloží."

Volební kampaň se často rozhodně nedala nazvat umírněnou, bývala i velice ostrá.

"Kampaň probíhala stejně jako dnes mediálně. Dá se říci, že docházelo i k různým excesům, jako že se na říšské radě čeští a němečtí poslanci poprali. Když to vztáhneme na ty regionální události, tak po vyhlášení výsledků voleb v roce 1898, tady došlo k nepokojům ze strany českého obyvatelstva. V roce 1906 pak došlo kvůli tomu, že Češi získali zastoupení ve třetím sboru obecního zastupitelstva, k obrovské demonstraci vyjadřující radost českých obyvatel nad tím, že tam dostali své zástupce. Na náměstí v Budějovicích bylo asi 15 až 20 tisíc lidí."

A o tom, že volby nebyly žádná legrace, zpívali ve třicátých letech i Voskovec a Werich, jejich babičce Mary se volební agitace dokonce stala osudnou.