Jan Švejnar: společnost se musí rázně postavit projevům extremismu

Jan Švejnar, foto: www.eu2009.cz

Tento týden měl v Praze přednášku profesor ekonomie na Michiganské univerzitě a bývalý prezidentský kandidát Jan Švejnar. V rámci právě probíhajícího Amerického jara hovořil o současné světové hospodářské krizi. Zdůraznil přitom, že Spojené státy a Evropská unie musí vůči krizi postupovat společně. Milena Štráfeldová položila Janu Švejnarovi několik otázek:

Podle vašeho názoru Česká republika při předsednictví Evropské unii selhala. V čem konkrétně? A měla vůbec jako malá země šanci v tomto komplikovaném krizovém období obstát?

"Ano, byla to jednak velká výzva, a jednak to byla obrovská šance, protože jsme jednou za třináct, čtrnáct let měli možnost předsedat Evropské unii a v tomto období ji usměrnit. Je to období, jak jste správně naznačila, krizové. To, že jsme nebyli schopni udržet vládu po dobu šesti měsíců, že se obě strany vlastně nedohodly na tom, že by po tuto dobu měly příměří, bylo nešťastné, protože v krizovém období Evropa potřebuje jednotný hlas. A země, která předsedá, jí ho může dodat anebo nedodat. A my jsme bohužel začali dodávat a potom jsme to přerušili. A bude velmi těžké přesvědčit zbytek Evropy, která nás nyní považuje za ne zcela svědomitého partnera, abychom se zbavili toho stigmatu, které jsme si vysloužili."

Úřednická vláda Jana Fischera slibuje, že náš deficit v příštím roce nebude vyšší než sto padesát miliard korun. Má vůbec tento kabinet šanci, aby ustál populistické tlaky, které na něj velké strany budou vyvíjet?

Jan Fischer  (vlevo) a José Barroso,  foto: ČTK
"Je to kabinet, který na jedné straně má tu výhodu, že je nezávislý, že to jsou opravdu nestraníci. Na druhé straně byli samozřejmě vybráni stranami a bude na ně vyvíjet obrovský tlak. Já myslím, že oni mají šanci, že uspějí, jestliže si vyberou několik prioritních oblastí a na ty se soustředí. A jestliže opravdu nebudou brát v potaz politické tlaky. Oni nemusí, takže je otázka, jestli se toho zhostí tak, aby opravdu měli na zřeteli celkový blahobyt společnosti více než politický blahobyt jako svůj hlavní cíl."

Vy jste se ve své přednášce zmínil, že dobrá vláda vítá dobré demonstrace - pokud to velmi zjednoduším. My jsme ale teď v období hospodářské krize v situaci, kdy tady jsou demonstrace, o které opravdu nestojíme. Narůstá nacionalismus, extremismus, šovinismus, nevítáme tady cizince, migranty, azylanty. Jak se tomu dá z vašeho pohledu předejít?

"Myslím, že si společnost musí dát opravdu velký pozor. V období krizovém nastává tenze, politické a sociální tenze rostou a část obyvatelstva se často přidává k extrémním názorům. A k tomu, jak vidíme, už dochází u nás a též v jiných zemích, nejenom u nás. Já myslím, že vláda a společnost jako celek se k tomu musí velice rázně postavit a zamezit tomu ještě na začátku tohoto vývoje. Jakmile by se tyto síly a tyto extrémní elementy staly početnými, tak to bude mnohem složitější."

S názory Jana Švejnara na hospodářskou krizi i na to, jak jí čelit, se můžete seznámit v sobotní rubrice Češi v zahraničí.