Jan Werich srovnává život herce v Československu a v USA

Nabízíme vám další část rozhovoru Jana Wericha s A. J. Liehmem z roku 1963. Dnes o tom, jak se daří hercům ve Spojených státech amerických. Všemu předcházela otázka A. J. Liehma, jak se daří Jiřímu Voskovcovi, se kterým se Werich po šesti letech zase setkal...

A. J. Liehm:"No a jak? Co dělá?"

J. Werich:"No. On se má dobře, ale dělá víc než já. Pracuje hrozně moc jako herec. Víte, být v Americe herec, to je velice odvážný povolání a velice riskantní povolání. Úplně něco jinýho, než u nás. Tam není tradice repertoárních divadel, nikdy nebyla, tam každá hra je obchodní podnik. Takže v Americe je velice dobře možný, aby herec, kterej umí a je výbornej, umřel hladem, má-li tu smůlu, že je ve hře, která druhej nebo třetí den po premiéře zavře.U nás může bejt herec špatnej, jak chce, a celej život bude zaangažovanej a nemusí hrát. Ten ředitel má právo ho neobsazovat, protože je tak špatnej, že by to zkazil. Ale vyhodit ho nemůže. To jsou dva konce kyvadla, víte."

A. J. Liehm:"A netýká se to, koneckonců, jen herců..."

J. Werich:"Já mluvím o hercích, protože tomu nejlíp rozumím. Možná, že kdybych rozuměl textilu, tak by to bylo taky, ale já textilu naštěstí nerozumím. Tak v tomhle rámci Voskovec pracuje, má se dobře, je velice ctěný a vážený. To jsem si zjistil, tedy, mimo něj..."