Je romština mrtvý jazyk? Nebo žije novým životem?

Romština byla ještě v polovině 20. století přirozeným jazykem romských rodin. Dnes ji mladí lidé často už jen pasivně rozumějí, ale aktivně nemluví. Přesto se z romštiny stal silný identitní symbol a zdroj výrazů, které pronikly do českého slangu. Jak se romština z kuchyní a obýváků přesunula do sluchátek, mobilů a rapových textů?

Novej mobil a pak nemáš love na chálku, more.|Ilustrační foto: Artem Podrez, Pexels

Možná jste si toho také někdy všimli. Skupina teenagerů se baví česky, ale každou chvíli zazní slovo, které vám nic neříká. Nebo si význam domyslíte, ale netušíte, odkud se vzalo.

„More, tak seš degeš? Nemám love na chálku, bo jsem všechno utratil za poslední kérku. Kde to mám pořád brát, čóruju snad?“

Ve spisovné češtině by to znělo zhruba takto: „Člověče, jsi snad nerozumný? Nemám peníze na jídlo, protože jsem všechno utratil za poslední tetování. Kde mám ty prostředky stále brát, copak kradu?“

Zmíněné výrazy jsou romismy – slova přejatá z romštiny do češtiny, která dnes používají nejen Romové. Zatímco dříve byla romština hlavním dorozumívacím jazykem romských rodin, dnes se z ní stává spíše symbolický „tajný kód“ nebo jazykový ozvláštňující prvek. Jak k tomu došlo?

Po roce 1945 přicházeli Romové ze Slovenska do Čech za prací a romština byla jejich přirozeným domovským jazykem. Kontakt s většinovou společností, školou a úřady však postupně změnil jazykové prostředí. Rodiče často slýchali: „Nemluvte na děti romsky, budou mít v češtině nepořádek.“ V některých školách byly děti za užívání romštiny dokonce trestány. K tomu se přidal i silný pocit studu – mluvit romsky před Čechy bylo považováno za neslušné nebo provokativní.

Poslední love padly na novou kérku.|Ilustrační foto: ilovetattoos, Pixabay, Pixabay License

Dnes už u nás téměř nenajdete Roma, který by nemluvil plynně česky. Generace prarodičů sice ještě romsky mluví, ale jejich vnoučata už často jen rozumí, aktivně však jazyk neovládají. Romština se tak stala jazykem starších generací. To ale neznamená, že by pro mladé nebyla důležitá. Pro mnoho z nich je romština klíčem k identitě – i když neumí složit souvislou větu, cítí k ní silné pouto.

Zajímavý příběh přinesl jeden terénní výzkum. Mladí Romové se chovali odtažitě k vědci neromského původu, který na ně mluvil romsky. Cítili se trapně, že někdo „cizí“ ovládá jejich identitu lépe než oni sami, nebo že jim starší připomínají, aby si z výzkumníka vzali příklad.

A kde romština žije dnes nejvíc? Na sociálních sítích a v hudbě. Česká a slovenská rapová scéna má silné romské zastoupení a romismy jsou v textech běžné. Vedle už zlidovělých výrazů jako love (peníze) nebo kérka (tetování) se objevují slova čávo (kluk), čaje (holka), benga (policie), fráze so keres (co děláš) nebo mange (pro mě/mi). A protože tito interpreti mají často přes půl milionu posluchačů měsíčně, přejímá jejich slovník i neromská mládež.

Pro děti z většinové společnosti je romský slang synonymem pro něco autentického a „cool“. Vzniká tak zajímavá kombinace – čeština s romským přízvukem, jinou melodií a specifickými výrazy.

Lingvisté říkají, že romština v klasické, čisté podobě možná svůj boj s časem prohrává. Ale v moderních útržcích, v tom „pouličním mixu“, je živější než kdy dřív. Každý jazyk je živý organismus – a ten romský se dnes jen přestěhoval z kuchyní a obýváků do sluchátek a mobilních telefonů.

Sérii "Čeština na vlnách" pro RPI vytvářejí studenti bohemistiky pod vedením doc.PhDr. Ivany Bozděchové, CSc., z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK.

V podcastové verzi účinkují Hana Shánělová a Jan Herget.