Gadžův průvodce romštinou

0:00
/
0:00

Romové žijí na českém území už stovky let. Co ale víme o jejich jazyce? Které výrazy běžně používáme, aniž bychom si uvědomovali jejich romský původ?

Dlouhé soužití Čechů s Romy má vliv na oba jazyky. Není rozhodně pravidlem, že každý Rom umí mluvit plynně romsky. Romové často sice ovládají základy romštiny, ale běžně je jim bližší čeština, protože ji denně užívají v práci, ve škole, na úřadech apod. Zvlášť v nejmladší generaci již také není zájem o romštinu nijak veliký, příslušníci romského etnika v některých případech znají jen pár romských slov.

Jako je užívání romštiny ovlivněno češtinou, tak i do češtiny začaly pronikat výrazy z romštiny, tzv. romismy. Nejsou sice používány běžně, ale v komunikaci neromských mluvčích je občas zaslechneme a valná většina zná tyto výrazy pasivně.

Mezi nejčastější patří například more, gadžo nebo čaje. Co tyto výrazy znamenají? Posunul se nějak jejich původní význam? Pojďme se na ně nyní společně podívat.

Výraz more je užívaný asi nejčastěji. V komunikaci romsky nemluvících se používá jako výplňkové slovo, podobně jako české hele, hej, vulgární vole apod. Může zaznít ve větách jako Hej, more, pojď sem nebo More, nemáš nějaký pití? Věrný překlad slova z romštiny zní člověče, případně může znamenat familiární označení blízkého člověka (muže).

Další velmi užívané slovo je gadžo, případně jeho varianta gádžo, které původně označovalo muže neromského původu, případně sedláka; v minulosti to byly výrazy téměř stejného významu – Romové totiž žili kočovným způsobem života, neusazovali se a nevěnovali se hospodaření.

Foto: Radio Prague International

Časté jsou i další výrazy – čaje, označující dívku, chálet, z romského chal, znamenající jídlo, od kterého v češtině začaly vznikat i odvozeniny jako chálka, pochálet aj.

Specifické postavení má slovo čórovat, vzniklé z romského čór, což byl výraz pro zkušeného zloděje. Dnes se slovo používá jako expresivní výraz ve významu krást. I z tohoto slova vznikají odvozeniny, nejčastější je čórka, označující krádež, kradenou věc, ale i zloděje, případně zlodějku. Tento výraz, jako jeden z mála, do české slovní zásoby pronikl natolik, že si mluvčí zřídka uvědomují jeho cizojazyčný původ. Jeho užívání sahá až do 19. století, kdy byly přejímky z romštiny častou součástí tzv. argotu, mluvy kriminálních vrstev.

K užívání romského jazyka neromskými občany se váže ještě jeden zajímavý fenomén, který souvisí se specifickou intonací v romštině, která je odlišná od intonace české. Neromskými mluvčími je tato intonace občas napodobována, nejčastěji za účelem zesměšnění romských občanů. (Příklad v mluvené řeči, navrhuji asi nejznámější „Ej, more, co děláš?“)

Prolínání jazyků, zvlášť těch, které vedle sebe existují na jednom území po několik stovek let, je přirozená věc. Přejímky z romštiny ale často bohužel slouží jako zbraň vůči samotným Romům. Využívají se, většinou ve spojení s již zmiňovanou intonací, ve větách, které Romy stereotypizují a snižují. K jazykům, a především k ostatním národům a etnicitám, je přitom třeba chovat se s respektem. Vzpomeňme v této souvislosti jedno romské přísloví O kham sinitel prekal sakoneste, tedy v češtině Slunce svítí pro každého…

Cyklus Hezky česky vznikl ve spolupráci se studenty FF UK pod vedením Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a Ústavu bohemistických studií, konkrétně doc.PhDR. Ivany Bozděchové. V audioverzi vystupují Hana Shánělová a Jan Herget.

Autor: Valentýna Žišková
spustit audio

Související

  • Hezky česky

    Jazyk se vyvíjí, nové technologie, novinky, aktuální dění přinášejí nové výrazy, některá odvětví i vlastní slang. Proměnám slovní zásoby je věnovaný cyklus Hezky česky.