Jedenáctý Svět knihy se zaměřil na slovanské literatury

Na Výstavišti v Praze proběhl o víkendu veletrh Svět knihy. Letos byl věnován slovanským literaturám, čestným hostem veletrhu bylo Slovinsko. Do Prahy při té příležitosti přijel nejznámější slovinský spisovatel Drago Jančar a dalších 19 autorů. Za podtéma organizátoři zvolili cestování. Veletrh navštívilo podobně jako v minulých přes 20.000 lidí a zůstává tak největší akcí tohoto druhu u nás.

Foto: ČTK

Ředitelka Světu knihy Dana Kalinová vysvětlila, proč se zaměřili letos právě na slovanské literatury:

"To téma bylo inspirováno čestnou účastí Slovinska, protože Slovinsko je prvním čestným hostem veletrhu, kde se hovoří slovanským jazykem. A my jsme si řekli, že máme vlastně báječnou příležitost upozornit i na ty další jazyky, zjistit, zda si ještě vlastně rozumíme, zda máme povědomí o těch vzájemných literárních vztazích..."

A rozumíme si?

"No, musím říct, že na pořadu, který jsem navštívila a kde se četla jedna pasáž ze Švejka ve všech slovanských jazycích, tak v některých těch jazycích jsem opravdu rozuměla jenom to slovo Švejk...!"

A v té obecnější rovině rozumíme si? Máme třeba společné některé problémy na knižním trhu, v postavení spisovatelů atd.?

"V obecné rovině si teda rozumíme zcela určitě víc, než očekáváme od těch států západních. Jednak máme společnou historickou zkušenost, řekla bych, že i z hlediska ekonomického jsme na tom po té komunistické době srovnatelně, knižní obchod se potýká s obdobnými problémy. Některé země jsou rozvinutější, například ve Slovinsku zavedli systém pevných cen, o kterém se u nás teprve teď hovoří. Takže byla i příležitost podělit se o odborné zkušenosti, a to má samozřejmě také velký význam."

"Cílem je ukázat historii vzájemného ovlivňování obou kultur,"říká Ruska Ludmila Kalinova. Zastupuje Ruskou státní knihovnu, která vydává sérii publikací, které představila v Praze a které jsou konkrétně zaměřeny na jednotlivé slovanské země, mj. tedy i na Českou republiku.

Kromě literatur slovanských se o víkendu v Praze představila například i literatura německá. Detlef Bluhm ze Svazu německých knihkupců vysvětlil, že velký zájem o tzv. Berliner Zimmer na Výstavišti byl překvapením.

Foto: ČTK

"My jsme naprosto překvapeni pozorností, jakou si Berliner Zimmer u návštěvnické veřejnosti získala. Myslím, že Berlín jako město uprostřed Evropy je mimořádně zajímavé. A my jsme sem pozvali právě autory, kteří z Berlína pocházejí. Berlín je místo na rozhraní, kde spolu žije východ se západem, a to vzbuzuje pozornost nejen v Praze a Budapešti, ale i v Paříži nebo Londýně. Takže to myslím vedlo k tomu, že sem přicházelo během veletrhu tolik lidí."

Mezi další zajímavosti festivalu patřila výstava knih ilustrátorky a výtvarnice Květy Pacovské, která se po revoluci z českého povědomí zvolna vytrácela, protože její knihy vycházely především v zahraničí. Prostředníctvím Světa knihy na sebe opět upozornila.

"Vystavuju tu vlastně autorské knihy, kterými se zabývám posledních deset dvanáct let. Jsou to knihy, které nazývám dotykové, touch-book, to znamená, že ty knížky se mohou čít také jinými smysly, nejenom vizuálním," říká Květa Pacovská.

Ředitelka veletrhu Dana Kalinová vysvětluje, co podle ní přitahuje každým rokem tak velké množství návštěvníků:

"Je to kniha a ten svět kolem. Je to - když se nad tím zamyslíte - opravdu ten svět knihy: oni tu vidí knihu ve všech souvislostech. Vidí tady autora, mohou s ním promluvit, setkají se zároveň s nakladatelem, mohou říct: Vydejte mu víc knížek, nebo: Jak to, že nemáte další? Pak jdou třeba na program a dozví se něco k tématice, kterou kniha obsahuje... Takže je to opravdu ten svět knihy."

Příští rok bude centrální expozice veletrhu věnovaná literatuře Lotyšska a pořadatelé se chtějí zaměřit na pobaltské a severské písemnictví. Podtématem by pak měl být komix.