Jedna vlaštovka jaro nedělá - Pranostiky II
I v dnešním díle cyklu Čeština, jak ji neznáte, se Michaela Swinkels-Nováková z Belgie věnuje pranostikám. Hledá jejich podobnosti i rozdíly v češtině a dalších jazycích
Zde bych chtěla poděkovat za ohlas posluchače Radima, který mi připomněl výraz „padají tam trakaře ", což možná vyhrává nad holandským „padáním starých bab", u kterých se teď zastavím v souvislosti s „babím létem".
U nás je toto hodnocení pozdního léta pozitivní, ale pozor na Holanďany a jejich oudewijvenzomer, některé zlé jazyky tvrdí, že je to léto, které propršelo! Podobný výraz v němčině má však prý původ v severské mytologii, čili reflexe bohyně, spřádající vlákna lidských osudů, snad vyvolaná podzimními pavučinkami.
Ruské babje ljeto prý zas poukazuje na jeho krátké trvaní (babám už moc života nezbývá). Pozdní léto je spojováno i se jmény svatých, v Česku máme Svatováclavské léto podle patrona naší země (28.září), v Holandsku a Flandrech je to sv. Michael (29.zaří) a sv. Martin (11.listopadu) - to už je ale značně podzimní „léto", u nás přece jezdíval Martin na bílém koni. Možná i bude a klimatology si do toho mluvit nenechá. „Východ hoří, západ ulejvá" (prosím nespojujte to teď s fenomény politickými).
I v holandštině jde o jevy signalizované barvou oblohy: rána rudá, v příkopě bude voda. Večerní červánky naopak znamenají, že na lodi (ano na lodi!) bude pěkné počasí. Jistě uhodnete, proč Holanďani mluví o vodě, příkopech a lodích. A tak ještě jedno jejich pozorování: Jede sem loď s kyselými jablky, takže bude pršet (adekvátní meteorologický jev nebyl uveden).
A přitom „dokud vlaštovička nezašveholí, jara (v tomto kontextu i léta) nebude..."
Jsou ale i jiní poslové: „Špačci přinášejí zprávu o jaru, vlaštovky jaro a teplé dny". A i kdyby se ptáci svých povinností nezhostili, máme ještě uklidňující pranostiku: „Studený máj, v stodole ráj !"
Však se toho pěkného počasí někdy - občas - snad - či konečně dočkáme.
Vždyť Jaro je všem otec i máti, hladí a káže pracovati !
"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
