Jeskyně Býčí skála – jedno z nejtajemnějších míst na jihu Moravy
Děsivé legendy a strašidelná a tajemná atmosféra. Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu dodnes skrývá řadu nevysvětlených tajemství. Přestože se v místě našla unikátní bronzová soška býčka, název jeskyně je straší než doba, kdy byl býček objeven. Spekulovalo se o tom, že v pravěku sloužila k rituálním vraždám.
Býčí skála je po Amatérské jeskyni druhým nejdelším jeskynním systémem v Česku. Jeho celková délka se blíží 20 kilometrům. Za války se zde nacisté dokonce pokoušeli vybudovat podzemní továrnu na letecké motory. Válka ale skončila dřív, než stačili rozjet výrobu.
Podle odborníků je jeskyně Býčí Skála jednou z nejvýznamnějších speleoarcheologických lokalit ve střední Evropě. Je to nejen místo prvního paleolitického výzkumu na území Česka, ale především místo se slavnými halštatskými nálezy.
Podepsaný je pod nimi Jindřich Wankel - nazývaný otec moravské archeologie. Letos uplynulo přesně 150 let od chvíle, kdy v Býčí skále vykopal poklad – kromě zbraní a výzbroje, úlomků keramických nádob, jantarových perel či bronzových a zlatých šperků ale našel také čtyři desítky lidských koster. Jednalo se převážně o mladé ženy, mužů bylo jen několik. Některým tělům chyběla hlava či ruce a nohy.
O okolnosti jejich úmrtí dodnes existují různé teorie. Samotný Wankel byl přesvědčený, že nález představuje rituální pohřeb mocného náčelníka, kterého doprovodili na onen svět čtyři desítky žen a služebnictva. Pohřeb měly provázet krvavé scény s lidskými i zvířecími oběťmi.
„Byli zavlečeni dovnitř, zbaveni ozdob a usmrceni. Některým byly useknuty ruce, jiným rozťaty hlavy. Vraždilo se neúnavně, dokud nebyly všechny oběti mrtvé. I koně rozsekali na kusy a jejich údy rozeseli po jeskyni. Nádoby s obětními dary byly navršeny na jednu hromadu a na vše bylo rozestřeno zuhelnatělé obilí," popsal v knize své domněnky Wankel.
Tato představa krvavého rituálu v jeskyni přežila celé staletí a stala se i námětem známého obrazu malíře Zdeňka Buriana.
Pohřební svatyně
Podle pozdějších hypotéz šlo o povražděnou skupinu bohatého kupce, kterou v jeskyni pobilo domorodé obyvatelstvo. Nebo šlo o náhlé zřícení jeskynního stropu z různých příčin. Zda se jedná o rituální pohřeb velmože nebo něco jiného, dosud nebylo přesvědčivě vysvětleno.
Podle archeologů, kteří v jeskyni v posledních letech působili, sloužila Býčí skála jako svatyně, kde byli pohřbíváni příslušníci haštalské elity, tedy vyšších vrstev kmene. Ve svatyni má být podle vědců pohřbeno několik generací tehdejších velmožů. Nešlo tedy o masovou vraždu.
„Mrtví velmožové a velmožky byli s pohřební výbavou, jídlem a dary uloženi v dřevěných komorách obložených kameny. Domníváme se, že šlo o jeskynní svatyni z let 575 až 450 před naším letopočtem. Identifikovali jsme i fragmenty šesti pohřebních vozů, což je polovina z celkového počtu na území Evropy z tohoto období,“ uvedl vedoucí výzkumu Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Zajímavým nálezem byla i lebka takzvané princezny z Býčí skály, která na území žila před více než 2500 lety. Před několika lety se odborníkům podařilo zrekonstruovat její možnou podobu. Byla to zhruba třicetiletá žena, která byla obětována. Princezna se jí říká kvůli tomu, že měla na hlavě zlatou korunku a jiné šperky.
V každém případě patří Wankelův nález k jednomu z nejvýznamnějších, ale také nejzáhadnějších nálezů v Evropě. Je uložen v přírodně-historickém muzeu ve Vídni.
Pověry a pověsti
Jeskyně Býčí skála stále vzbuzuje řadu otázek a také se k ní váže mnoho pověr a pověstí. Podle kterých se i stovky let po děsivých obřadech z jeskyně ozývá křik a nářek nebo se objevují světla v místech, kde žádní lidé nejsou. Někteří lidé tvrdí, že v jeskyni vnímají negativní energii.
I přes to Býčí jeskyně stále láká návštěvníky a ročně ji navštíví tisíce lidí. Samotná jeskyně je ale pro turisty většinu roku uzavřená. I proto, že je jedním z největších zimovišť netopýrů v Česku.
„Jeskyně je hlavně výzkumné pracoviště. Abychom však alespoň trochu uspokojili zájem veřejnosti, pořádáme každým rokem na jaře dny otevřených dveří. Konají se zpravidla tři víkendy po sobě. Zájem o prohlídky bývá obrovský, přestože jeskyně není pro turistiku vůbec uzpůsobená. Takže se musí návštěvníci připravit na blátivé cestičky a provizorní svítilny,“ řekl Českému rozhlasu předseda speleologické skupiny Býčí skála Jiří Svozil.
Někdy se v jeskyni konají i koncerty a vystoupení. A tajemná atmosféra Býčí skály láká i filmaře. Točily se tam hlavně některé scény do pohádek.
